Výsledky vyhledávání v sekci: Novinky
  • EKOLOGICKÁ KRIZE

    Ekologická stabilita je schopnost ekologického systému vyrovnánat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismyVnitřní ekologická stabilitaje schopnost ekologického systému existovat při normálním působení faktorů prostředí, včetně těch extrémů, k nimž jsou ekosystémy dlouhodobě adaptovány (např. záplavy lužních lesů nebo extrémní sucho ve stepních ladech). V nitřní ekologická stabilita je dána pevností a množstvím vnitřních vazeb v ekosystému. Ty umožňují zabránit i vnitřním změnám, které by mohly způsobit např. populační výbuchy biotických škůdců. Tyto ekosystémy se vyznačují obvykle vysokou druhovou rozmanitostí. V naší kulturní krajině jsou to jednak ekosystémy s přírodním vývojem (především přírodní a přirozené lesy, skalní společenstva, subalpinské louky nad horní hranici lesa, společenstva rašelinišť aj.), jednak člověkem podmíněné ekosystémy s přirozeným vývojem (např. louky a pastviny s přirozenými druhy, některá vodní a mokřadní společenstva).Vnější ekologická stabilitaje schopnost ekosystému odolávat působení mimořádných faktorů, na něž není ekosystém přírodním výběrem adaptován, protože jsou z hlediska jeho spontánního vývoje nové, a proto nepředvídatelné, takže mohou nabývat katastrofického rozměru. V kulturní krajině jsou mimořádné faktory vyvolány především lidskou činností (např. působení znečištění ovzduší, přehnojování agrární krajiny průmyslovými hnojivy, silné znečištění vody, extrémně zvýšená radioaktivita apod.). Nemůže existovat žádný ekologický systém, který by se vyznačoval absolutní vnější ekologickou stabilitou.Hlavním projevem ekologické stability je ekologická rovnováha Ekologická rovnováha je dynamický stav ekologického systému, který se trvale udržuje je s malým kolísáním nebo do něhož se systém po případné změně opět spontánně vrací. Ekologická stabilita (schopnost) i ekologická rovnováha (stav) se udržují přírodními procesy pomocí autoregulačních mechanismů, jejichž základ je ve vzájemných vazbách rostlin, živočichů a mikroorganismů tvořících ekosystém.Základní význam pro územní zabezpečení ekologické stability krajiny mají ekologicky významné segmenty krajiny.A)prostorově strukturních kritérii (velikost a tvar, stupeň stejnorodosti ekologických podmínek a současný stav biocenóz): 1. ekologicky významné krajinné prvky 2. (malé území od 1 aru do 10 ha se stejnorodými ekologickými podmínkami, zahrnujícími obvykle jen jeden typ společenstva - prameniště, tůňka, zbytek lesa, mokřadní louka) ekologicky významné krajinné celky 3. (rozsáhlejší území, obvykle 10 až do 1000 ha, kde rozmanité ekologické podmínky umožňují existenci více typů společenstvech střední toky řek s lesními a mokřadními společenstvy) ekologicky významná krajinná oblast 4. (rozlehlé území nad 1000 ha, vyznačující se rozmanitostí ekologických podmínek i rozmanitostí společenstev, mezi nimiž mají velký podíl ekologicky stabilní společenstva přirozená a přírodě blízká zbytky původních lesů, rybniční oblasti) ekologicky významná liniová společenstva mají protáhlý úzký tvar břehové porosty, aleje a stromořadí)B)převažující funkce rozlišujeme ekologicky významné segmenty na: 1. biocentra 2. (území, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného geofondu krajiny zbytky přirozených lesních porostů, rybníky, různé typy luk) biokoridory 3. (obvykle liniová společenstva umožňující migraci organismů a propojující biocentra, prostorově spojitý je např. vodní tok, prostorově nespojitý např. ostrůvky remízků v polní krajině) interakční prvky 4. (základní článek ekologické sítě v krajině, zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní krajinu solitérní stromy, okraje lesíků, remízky, tůňky) ochranné zóny biocenter a biokoridorů (měly by ji mít všechny významné segmenty krajiny, cílem je zabránit nebo co nejvíce omezit proniká negativních vlivů z okolí záchytný příkop proti splachům chemikálií z polí)C)biogeografického významu (stupeň rozmanitosti, reprezentativnost a unikátnost společenstev, výskyt vzácných a ohrožených druhů a společenstev) rozlišujeme ekologicky významné segmenty krajiny s významem: 1. lokální význam 2. (mají obvykle plošně méně rozlehlé segmenty, často pouze s výskytem druhů a společenstev, které dosud nejsou zařazeny mezi chráněné a ohrožené a nejsou považovány za vzácné zarostlá pískovna, remízek v polích) regionální význam 3. (mají ekologicky významné segmenty krajiny, v nichž jsou zastoupena společenstva reprezentující rostlinstvo a zvířenu určitého biogeografického regionu s rozlohou od 10 do 50 ha - zbytky bučin v monokultuře) nadregionální biogeografický význam 4. (přisuzujeme rozlehlým územím, v nichž plocha stabilních společenstev by měla dosahovat zhruba 1000 ha. To proto, aby zde našly podmínky existence i druhy organismů náročnější na prostor např. - oblast údolí řeky Moravice) provinciální a biosférický význam (jedná se o území, která reprezentují bohatství celé naší planety, obvykle větší než 1000 ha, lépe 10 000 ha, což zajišťuje podmínky existence i velkým ptákům a savcům rybníky na Třeboňsku)Ekologická labilita- neschopnost ekosystému odolat působení rušivého vlivu zvenčí nebo jeho neschopnost vrátit se do původního stavu Homeorhéza: pohyb iniciovaný živým subsystémem v biologicky progresivním směrem, tj. ve směru větší složitosti vazeb uvnitř ekosystému, vývoj, sukceseSTABILITA: Rezistence: e.s. je odolný proti narušení zvenčí, působení vnějšího faktoru, nezpůsobí významnější změny Resilience: e.s. se působením vnějšího faktoru mění, ale po odeznění rušivého vlivu se působením autoregulačních mechanismů navrací k původnímu stavu Konstantnost: ekologický systém sám od sebe nekolísá nebo jen v zanedbatelném rozsahu Cykličnost: e.s. kolísá sám od sebe ve významných pravidelných cyklechVýpočet koeficientu ekologické stability: KES = výměra ploch relativně stabilních/výměra ploch relativně nestabilních stabilní: lesy, vod. plochy, TTP, sady nestabilní: pole, urbanizované plochyKES < 0,1: území s max. narušením přír. struktur, nutné tech. zásahy 0,1 < 0,3: ú. nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přír.struktur, nutné tech. zásahy 0,3 < 1,0: ú. intenzivně využívané (zemědělství!), oslabení autoregulačních mech., vyžaduje vklady dodatkové energie 1,0 < 3,0: vcelku vyvážená krajina, tech. objekty relativně v souladu s dochovanými přír. strukturami, nižší potřeba energomateriálových vkladů KES > 3,0: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých strukturmísto rozlišení ploch relat. stabilních a nestabilních diferencuje jejich ekologickou významnost zavedením číselných koeficientů: KES = pn. k pn /p p....... výměra katastrálního území pn...... výměra jednotlivých kultur kpn..... koeficient ekologické významnosti kultur: kpn pro jednotlivé kategorie využití půdy: pole 0,14 zahrady 0,50 ostatní 0,10 louky 0,62 ovocné sady 0,30 pastviny 0,68 lesy a voda 1,00EKOLOGICKÁ KRIZEEkologická krize je závažná situace ve vztazích mezi přírodou a lidskou společností, kdy je příroda těžce poškozována a bezohledně využívána pro krátkodobý prospěch. Projevuje se: zřetelným nesouladem mezi stále se stupňujícími hmotnými požadavky lidí a postupně vyčerpávanými a ničenými přírodními zdroji. Charakteristickým důsledkem této situace je obtížně napravitelné porušení přirozené rovnováhy v ekosystémech.

    17.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel

  • Kolik CO2 vyprodukujeme za rok?

    Cestujeme, nakupujeme, svítíme elektřinou, koupeme se v teplé vodě... Zdánlivé samozřejmosti, alespoň pro nás, obyvatele té bohatší části planety. Ale za všechno se platí - produkce oxidu uhličitého roste a způsobuje klimatické změny. Jak to vypadá s emisemi CO2 v každodenním životě? Uvedená čísla odpovídají výzkumu ve Francii, ale v mnohém se dají aplikovat i na naše poměry.„Ideální“ množství emisíVědci spočítali, kolik tun emisí CO2 na osobu a rok je schopna naše planeta akceptovat, aby se zastavil růst skleníkového efektu a dopad na životní prostředí byl neutrální. Došli k číslu 1,8 tun CO2.To odpovídá 10 000 km v autě jezdícím na naturalemisím, které za rok vyprodukuje obyvatel nového bytu o rozloze 60 m²Letecká doprava zpáteční let Paříž - New York = 10 tun emisí CO2 podíl na na skleníkovém efektu v současnosti - 8% předpokládaný podíl na na skleníkovém efektu v roce 2015 - 24% Automobilová doprava17 000 km /průměrná vzdálenost, kterou ujede za rok obyvatel Francie používající auto jen na cestu do práce a pro volný čas/ = 3 tuny CO2 trasa Pařiž - Marseille = 0,1 - 0,16 tun CO2 /záleží na modelu a stáří auta/stejná trasa letadlem = 0,19 tun CO2 Potraviny1litr vody z kohoutku, 1 kuřecí stehno, 20 gramů fazolek a 1/4 ananasu přepraveného letadlem = 0,6 kg CO2 kilo ananasu dovezeného z Ghany = 5 kg CO2 1litr minerálky, 150 gramů hovězího, 200 gramů zmražených fazolek a 1/4 ananasu přepraveného letadlem = 5,6 kg CO2 produkce 1kg masa = 58 kg CO2 Jednoznačně platí - je třeba upřednostňovat místní výrobky. Energie1,5 tun CO2 vyprodukuje za rok obyvatel bytu o rozloze 50 m² postaveného po r. 1975 2,3 tun CO2 vyprodukuje za rok obyvatel bytu o rozloze 50 m² postaveného před r. 1975 4 tuny CO2 = objem ročních emisí domácnosti při topení topným olejemsnížení teploty v bytě o 2 C° = -10% emisí CO2 za rokOdpadPrůměrný Francouz má na svědomí 160 kg odpadků na osobu a rok.160 milionů tun CO2 ročně nevznikne díky systému třídění odpadu v Evropě.

    13.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Odpadové hospodářství
  • Papír je surovina, ne odpad

    Ačkoli ho dnes vnímáme jako každodenní samozřejmost, patří papír bezpochyby k nejdůležitějším vynálezům lidské historie. Využití papíru je dnes velmi široké a už dávno neslouží pouze jako materiál, na který je možné psát. Velké procento papírového materiálu připadá na obaly – papírové tašky, krabice, kartony a lepenky.Papírenský průmysl kryje více než 50 % své energetické spotřeby výrobou z obnovitelných zdrojů.I kvůli (a díky) masivnímu používání papíru k těmto účelům je při nakládání s papírem zásadní co nejširší recyklace. To platí principiálně o všech netoxických odpadech, ale u papíru se nám výhodnost tohoto šetrného přístupu zpřítomňuje při každém otevírání kartonové krabice.Papír je přesně tou samozřejmostí, o kterou se často příliš nezajímáme a mnoho o ní nevíme. Jeho výroba má u nás dlouhou tradici. Předpokládá se, že byla známa již v době Karla IV. Nejstarší doložená papírna je z roku 1499 (Zbraslav). K výrobě papíru se z počátku používaly staré hadry, teprve od druhé poloviny 19. století se začal papír vyrábět ze dřeva. Dnes je na výrobu jedné tuny papíru třeba dvě až tři tuny dřeva. Výroba recyklovaného papíru dřevo nevyžaduje. I když český papírenský průmysl využívá ve svých provozech méně kvalitní dřevo (z prořezávek, polomů, napadené kůrovcem, piliny), není tohoto dřeva v ČR dost. Nepřímo je tak vyvíjen tlak na větší těžbu. Papír přitom lze recyklovat v průměru 4krát až 6krát.  Recyklace vede k nižším emisím znečišťujících látek. Zpracování sběrového papíru potřebuje oproti výrobě papíru z buničiny méně energie a méně vody a každá tuna recyklovaného papíru ušetří kolem 5 kubických metrů dřeva (asi 14 stromů).Pravdou je, že situace v papírenském průmyslu se v České republice v posledním čtvrtstoletí výrazně zlepšila. Oproti období před rokem 1989 snížil český papírenský průmysl významně znečištění odpadních vod. K bělení papíru se také přestal používat elementární chlór (jeho použití vede ke vzniku vysoce toxických látek jako např. dioxinů). Papír, který byl vyroben bez použití elementárního chlóru, se certifikuje označením ECF, papír vyrobený zcela bez chlóru označením TCF. Papírenský průmysl navíc kryje více než 50 % své energetické spotřeby výrobou z obnovitelných zdrojů (spalováním odpadního dřeva a kůry).Množství vytříděného papíru v celé Evropě i u nás dlouhodobě roste. Evropský papírenský průmysl se zavázal k recyklaci 66 % všeho spotřebovaného papíru v roce 2010, tento cíl splnil a v současnosti se již vytřídí přes 70 % použitého papíru. Česká republika se těmto výsledkům také již přibližuje.Zásadním ale zůstává, jakým způsobem s papírem nakládá společnost. O tom zda se nepotřebný papír stane surovinou nebo odpadem, rozhodujeme každý den. Přes pozitivní trend mají domácnosti ve sběru papíru dosud rezervy. Ve směsném komunálním odpadu stále zůstává asi polovina toho, co spotřebujeme. Pravděpodobně ještě větší rezervy jsou u menších firem. Některé papír netřídí vůbec.Celkově je při pohledu na trendy v tomto segmentu naší spotřební civilizace důvod k optimismu. Výrobky z recyklovaného papíru pro mnohé už dávno ztratily stigma čehosi méněcenného a naopak se stávají vyhledávanou alternativou a jakousi značkou kvality. Jde o směřování k zodpovědnému i ekonomickému přístupu. Recyklovat papír se totiž vyplácí.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Ekologové prosazují tzv. recyklační slevu, aby zachránily světové zásoby vody

    Ekologové se snaží prosadit, aby ministerstvo životního prostředí zahrnulo do svého nového zákona o odpadech tzv. recyklační slevu, která podporou recyklace snižuje spotřebu surovin, protože je v současné době v Evropské unii příliš vysoká. Existuje odborná studie, podle které může nižší konzumace mimo jiné chránit světové zásoby vody. Voda je totiž využívána jak přímo, tak i nepřímo a také při výrobě zboží. Například na vyrobení jednoho litru balené vody se jich podle ekologů spotřebuje dalších devět. Díky lepšímu využití materiálů by tedy bylo možné spotřebu vody snížit. Podle nedávno zveřejněných údajů Statistického úřadu EU (Eurostat), zatím evropské státy neplní cíle stanovené rámcovou směrnicí o odpadech z roku 2008. Tato směrnice vyzývá členy EU, aby do roku 2020 zvýšili podíl recyklace na zpracování komunálního odpadu až na 50 %. A však podle Eurostatu se v EU v současné době recykluje pouze čtvrtina vyprodukovaného komunálního odpadu, zatímco 38 % jeho celkového objemu směřuje přímo na skládky. V České republice se podle nejnovějších čísel evropského statistického úřadu podařilo snížit množství skládkového odpadu v roce 2010 o 15 % a podíl recyklace zvýšit až na 14 %. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se v současné době snaží dokončit návrh novely zákona o odpadech, na kterém resort pracuje už několik let. Ministr Tomáš Chalupa navrhl zařadit do chystané legislativy tzv. recyklační slevu, kterou vlastně už obsahoval starý zákon o odpadech z roku 1997. Pravidlo spočívá na jednoduchém principu: pro obce, které recyklují odpad ve vysoké míře, budou stanoveny nižší poplatky za skládkování. Konkrétní fungování recyklační slevy podle ekologů je takové, že na obce, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu (SKO) na osobu a rok, by se nevztahovalo zvýšení poplatku za odstranění odpadu. Ministerstvo životního prostředí chce tento poplatek zvýšit z nynějších 500 na 900 Kč za tunu odpadu. Příjemcem financí mají být kraje a Státní fond životního prostředí. A však MŽP navrhuje paušální růst poplatku, což prý demotivuje i ty obce, které už teď dělají maximum pro snížení množství komunálních odpadů. Určitě však podle ekologů nemá smysl tuto motivaci odmítnout jen proto, že některé obce budou mít o dost těžší podmínky.

    14.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Příroda
  • Dešťová voda - zdroj za který se neplatí!

    O tom, co s deštěm, respektive s dešťovou vodou, se rozhoduje ještě dříve, než začnete stavět. Podle současné legislativy lze stavebníkovi určit, že místní poměry žádají, aby likvidoval dešťovou vodu na vlastním pozemku. Někdy tomu tak chce i investor sám. Moderní zařízení dnes umějí dešťovou vodu nejen zachycovat, ale i využívat.Bez využití kanalizaceNechceme-li se zamýšlet nad využitím dešťové vody a nemůžeme ji pouštět do kanalizace, pak je třeba zajistit, aby se co nejúčinněji vsákla. Už pouhopouhé rozšíření škvír mezi dlaždicemi nebo zatravňovací dlažba vsakování pomohou, a pokud ještě na pozemku necháme místečko k zadržení a vsakování vody, tím lépe. Tady se může jednat třeba o zahradní jezírko nebo příkop.Náročnější už je zřízení trativodu a vsakovacích tunelů, ale odvodnění pozemků tímto způsobem je vysoce efektivní. Dešťovou vodu využijemeVoda se nemusí pouze vsakovat do půdy, lze ji zadržovat a využívat. Jistě každý zná možnost zalévat jí zahradu, ale stejně dobře s ní můžeme umýt auto, spláchnout toaletu nebo ji použít třeba k praní prádla. Už naše babičky věděly, že vlasy umyté v dešťové vodě jsou lesklejší a hebčí než z vody tvrdé. Důvody pro zachycování vodySpotřeba vody v domácnostech je stále vyšší a vyšší a bohužel stejně rychle (možná i rychleji) stoupají ceny za vodné a stočné. Pro mnohé účely je nehospodárné používat draze upravenou a zaplacenou vodu pitnou. Už jen to je dostatečným důvodem k zamyšlení, zda to, že nevyužíváme dešťovou vodu, je moudré a ekonomické. Kam s nádržíNa prvním místě musíme vyřešit, kam zachycenou vodu „uskladnit“. Možnosti jsou v podstatě dvě. Nádrž vybudujeme pod nebo nad zemí. Velikost nádrže bude záviset na ploše střechy, ze které bude voda stékat. Nádrže mohou být plastové, ocelové, sklolaminátové anebo betonové, které jsou nejlevnější. Naopak plastové jsou výhodné pro instalaci vývodů a dalších zařízení. Podzemní nádrž je výhodná hned ze dvou důvodů. Nezabírá místo na pozemku a voda v ní není znečišťována. Kvalita je důležitáBudeme-li dešťovou vodu používat jen jako zavlažovací či na mytí auta a k podobným účelům, pak nás její kvalita nemusí příliš zajímat. Jinak tomu bude v případě, že uvažujeme o jejím využití v domácnosti. Při dešti se do vody dostanou znečišťující příměsi už při průchodu atmosférou a také z podkladu, po kterém stéká do nádrže, a tím je značně ovlivněna její kvalita. Čištění vodyPři čištění vody používáme metody filtrační a sedimentační. Kaly se usazují v nádrži a je třeba zajistit čerpání vody ve výšce nejméně 15 cm nade dnem. Filtraci provádíme externím filtrem, který nečistoty odfiltruje. Tato metoda čištění vody je sice nákladnější, ale také účinnější. Návratnost vynaložených penězZařízení na sběr a využití dešťové vody není nejlevnější. Investice se budou pohybovat v řádech deseti tisíců. Nicméně při dnešních cenách vody a při prognóze o jejich stálém zvyšování lze říci, že návratnost investice není nereálná.

    13.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Odpovědnost firem
  • Udržitelnost, světový trend a nezbytný předpoklad úspěšného podnikání

    Stále více firem se začíná zabývat tím, jaký vliv má jejich chování na životní prostředí a co od nich společnost očekává. Tím se mění tradiční přístup podniku, jehož výhradní odpovědností je zvyšování zisku či hodnoty pro akcionáře.Udržitelnost se pomalu stává světovým trendem a nezbytným předpokladem úspěšného podnikatelského modelu. Např. v australském Melbourne existuje kavárna s minimální spotřebou energie, která nevytváří téměř žádný odpad. Náklady na udržitelný design jsou sice přinejmenším o 30 % vyšší než v případě klasického kavárenského provozu. Díky ekologickým opatřením je však podnik schopen počáteční vysoké náklady vyrovnat dlouhodobou úsporou energií.Udržitelně lze podnikat nejen v kavárenském, ale i v módním průmyslu. Nová kampaň amerického výrobce sportovního oblečení Patagonia vyzývá firmy i spotřebitele, aby více přemýšleli o tom, jak využívají přírodní zdroje. Patagonia je průkopníkem v podnikání s maximálním ohledem na životní prostředí, dodavatele či okolní komunity a první globální firmou, která téma nižší spotřeby jako nevyhnutelné cesty otevírá i směrem ke svým zákazníkům.V brněnské Re:Parádě přišli na to, že ekologie a parádění se nevylučuje. Stačí, když lidé mezi sebou své oblečení sdílí. Sdílením se prodlouží životní cyklus oblečení, navíc lidi učí nemít vše jen pro sebe. Téma ekonomie sdílení začíná být vysoce aktuální. A nesdílí se jen oblečení, ale třeba i kola, auta, štafle, vrtačky či večeře se svými sousedy. Prostřednictvím platformy Hearth.net, která funguje na bázi ekonomie daru v každodenním životě, lze sdílet dary i zkušenosti.Pojďme si společně uvědomit nejen odpovědnost k péči o naši planetu, ale i vlastní možnost aktivně participovat na její ochraně. Začít můžeme u každodenních záležitostí doma, při cestě do práce nebo v kanceláři. Český e-shop pro každodenní hrdiny Econea přichází s myšlenkou, že není třeba hned měnit celý svět. Stačí začít u sebe, a to malými kroky. Nabízí stovky produktů, které jsou šetrné k přírodě a uspoří až 80 % energie. Např. díky úsporné sprchové hlavici ušetří běžná rodina přes 20 000 litrů vody a minimálně 1 500 Kč ročně. Spotřebovávejme jen to, co opravdu potřebujeme. Mějme úctu nejen vůči dnešním, ale i budoucím generacím.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Na environmentální politice firmy se podílejí všichni zaměstnanci

    Firma AGC Flat Glass Czech a.s. patří mezi největší výrobce plochých skel. Je součástí japonské společnosti ASAHI Glass, která je při více než stovce výrobních závodů v celém světě výrazným aktérem na světovém trhu.Dobrý příkladem aplikace úsporných technologií je naše nová výrobní linka R1 v závodě Řetenice, která využívá rekuperaci pro předehřev spalovaného kyslíku a zemního plynu.Jak se snažíte snížit dopad své výroby na životní prostředí?Výroba plochého skla je energeticky velmi náročný proces. Z tohoto důvodu je naší prioritou snižovat spotřebu sklářských tavicích agregátů. Dobrý příkladem aplikace úsporných technologií je naše nová výrobní linka R1 v závodě Řetenice, která využívá rekuperaci pro předehřev spalovaného kyslíku a zemního plynu. V rámci zkušebního provozu máme ověřeno, že oproti konvenčním regenerativním sklářským agregátům ušetříme desítky procent zemního plynu, a tím pádem vyprodukujeme méně emisí skleníkových plynů.Dalším výrazným dopadem výroby plochého skla na životní prostředí  je produkce emisí ze spalovacího procesu. V současné době jsou všechny tři naše výrobní linky vybaveny jednotkami na čištění spalin, které výrazně snižují emise oxidů dusíku, síry, prachových částic a dalších škodlivin. Jedná se o sekundární technologie snižování emisí na úrovni tzv. BAT (Best available technology). Navíc již zmiňovaná výrobní linka R1 místo spalovacího vzduchu využívá kyslík, čímž přispívá k výraznému snížení emisí oxidů dusíku, a to až o 90 % oproti běžným rekuperativním agregátům využívajícím vzduch.Jsou vaše produkty ekologicky šetrné i tehdy, když slouží zákazníkům?Samotné ploché sklo je 100% recyklovatelný materiál, který je inertní, šetrný k životnímu prostředí. Výrobky z něj, jako je např. izolační dvojsklo či trojsklo, jsou vyráběny tak, aby po ukončení jejich životnosti byla recyklace co nejjednodušší. Použití našich izolačních výrobků navíc přináší výrazné úspory energií, čímž opět snižujeme dopady na životní prostředí.Zapojujete do enviromentálních programů i své zaměstnance? Pokud ano, jak?Naši zaměstnanci jsou nedílnou součástí koncepce ochrany životního prostředí, ke které se naše společnost hlásí. Máme zaveden a certifikován systém environmentálního managementu dle normy ISO 14001. Na jeho udržení a zlepšování se podílejí všichni zaměstnanci. Bez jejich účasti by zavedený systém nebyl udržitelný. Zároveň jsou prostřednictvím projektu InnoWiz finančně motivováni k podávání zlepšujících návrhů přímo souvisejících s ochranou životního prostředí.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Plýtvat nebo šetřit - vyberte si

    Šetřit nebo plýtvat energií začínáme hned, jakmile otevřeme domovní dveře. Věnujme se tentokrát kuchyni, kde velmi často plýtváme elektřinou, teplem i vodou. Jak ušetřit a zbytečně nevyhazovat peníze?A, B nebo C – záleží na tom?Vyměňte své zastaralé spotřebiče za výkonnější a energeticky úspornější - ideálně v energetické třídě A, A+. Pak si ale dejte pozor, kam tyto své spotřebiče umístíte.Chladnička nesmí stát u topení, pokud možno ani blízko sporáku nebo trouby. Kontrolujeme výšku námrazy, která silně ovlivňuje spotřebu energie. A co dvířka, dovírají se spolehlivě?Ani kapka nazmarVyužíváme zbytkového tepla varných plotýnek sporáku, varných desek i horkovzdušných trub. U mikrovlnné trouby pamatujme, že teplota ohřívaného jídla se ještě chvíli stupňuje i po vypnutí trouby.Vyhněme se mytí nádobí pod tekoucí vodou. Mnohem ekonomičtější a pohodlnější je zapnout myčku. Není nutné kupovat myčku drahou s mnoha nepotřebnými programy. Hleďte hlavně na poměr ceny a spotřeby vody a energie.U myčky na nádobí využíváme ekonomických programů a pokud možno mytí nepříliš zašpiněného nádobí na nižší teploty. Také využíváme programu na poloviční plnění.Posviťme si na spotřebuOsvětlení kuchyně musí být optimálně zvolené i umístěné. Abychom se cítili spokojeně a viděli dobře na práci. Ideální je použít úsporné zářivky nebo žárovky s příjemnou barvou, a to pod horními skříňkami nad pracovní deskou. Nesmí nás oslňovat.Zkusme popřemýšlet i o svých návycích. Není potřeba něco změnit?Nezapomínejme, že za naši vysokou spotřebu energie a vody doplácí předevšímnaše země.

    13.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Zajímavé projekty
  • Mokřady jsou zdravím krajiny. Necháme je zmizet?

    Krajina prochází v posledních letech extrémními výkyvy. Můžeme si za to sami? Těžko lze přesně říci, do jaké míry jsou lidé vinni změnou globálního klimatu. Za otřesy mikroklimatu však mohou určitě. Velkou měrou právě proto, že úplně rozvrátili krajinný vodní režim.Pomoci udržet vodu a na ní vázaný život v naší krajině může každý. Stačí, když se zapojí do akce Naše mokřady, kterou zaštiťuje Český svaz ochránců přírody.Vše začalo masovým odvodňováním krajiny, napřimováním toků (a tím zrychlováním průtoku). Odtok vody urychlila i změna skladby našich lesů; z povrchu pokrytého jehličím odteče voda rychleji než z vrstvy tlejícího listí. Následuje stále se rozšiřující zástavba, zpevněné povrchy a beton, odkud dešti nezbývá než rychle zmizet v kanalizaci. Korunu tomuto dílu dodali zemědělci, kteří svojí moderní supertěžkou mechanizací a bezorebním hospodařením prakticky vyhladili veškerou zvrásněnost, jíž by se voda mohla vsakovat (a která je důležitá třeba i pro žížaly a další půdní organismy). Voda tak po deštích stojí na orné, ale udusané a dávno neorané půdě a rychle se vypařuje.Na co zákon nestačíZa posledních 60 let zmizelo z území republiky 950 000 ha mokřadů. Celková délka vodních toků se z původních 76 000 km zkrátila o třetinu, 21 000 km toků je uzavřeno do regulovaných, betonových břehů a přibližně čtvrtina zemědělských půd je stále odvodňována trubkovou drenáží. Jak se z krajiny ztrácí voda, stejně rychle s ní mizí i zvířata a rostliny. Prostředí, odkud voda nikam nepospíchá, nazýváme mokřadem. Velké mokřady jsou dnes chráněné mezinárodní smlouvou (Ramsarská smlouva) i národní legislativou (zákon na ochranu přírody a krajiny). Jenže v krajině zůstávají stovky malých, nenápadných mokřádků, o kterých se moc neví. Jejich ochrana je pak velmi komplikovaná. Močály, prameniště, rašeliniště, podmáčené louky, jezírka, ale třeba i zamokřená dna bývalých rybníků či trvalé louže v polích dohromady zadrží mnohem více vody než třeba tolik diskutované přehradní nádrže. Fungují jako houba: vstřebají obrovské množství vody a tu pak pomalu vypouštějí. To po okraj naplněná přehrada nedokáže. Kromě toho jsou posledním domovem řady vzácných rostlin, obojživelníků, ptáků…Akce Naše mokřady je pro každéhoPomoci udržet vodu a na ní vázaný život v naší krajině může každý. Stačí, když se zapojí do akce Naše mokřady, kterou zaštiťuje Český svaz ochránců přírody. Na webu www.nasemokrady.cz jsou další podrobnosti včetně mapy všech dosud nalezených mokřadů. Není-li na ní ten váš, můžete ho tam jednoduchým způsobem doplnit. Ochránci přírody ho pak prozkoumají a pokusí se zajistit jeho ochranu. Některé mokřady mohou dokonce z darů veřejné sbírky www.mistoproprirodu.cz  i vykoupit.HEINEKEN získal cenu Environmentální projekt roku za kampaň Naše Mokřady a patří mu Zlatý certifikát – nejvyšší ocenění za Odpovědný reporting CSR aktivit.Informace: Český svaz ochránců přírody je našim největším spolkem zabývajícím se praktickou ochranou přírody a environmentálním působením na veřejnost. Sdružuje odborníky i laiky. Je otevřený každému, kdo má rád přírodu a chce pro ni něco udělat.Kontakt: ČSOP, Michelská 5, Praha 4, 140 00, info@csop.cz, www.csop.cz

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce