Výsledky vyhledávání v sekci: Novinky
  • Kolik CO2 vyprodukujeme za rok?

    Cestujeme, nakupujeme, svítíme elektřinou, koupeme se v teplé vodě... Zdánlivé samozřejmosti, alespoň pro nás, obyvatele té bohatší části planety. Ale za všechno se platí - produkce oxidu uhličitého roste a způsobuje klimatické změny. Jak to vypadá s emisemi CO2 v každodenním životě? Uvedená čísla odpovídají výzkumu ve Francii, ale v mnohém se dají aplikovat i na naše poměry.„Ideální“ množství emisíVědci spočítali, kolik tun emisí CO2 na osobu a rok je schopna naše planeta akceptovat, aby se zastavil růst skleníkového efektu a dopad na životní prostředí byl neutrální. Došli k číslu 1,8 tun CO2.To odpovídá 10 000 km v autě jezdícím na naturalemisím, které za rok vyprodukuje obyvatel nového bytu o rozloze 60 m²Letecká doprava zpáteční let Paříž - New York = 10 tun emisí CO2 podíl na na skleníkovém efektu v současnosti - 8% předpokládaný podíl na na skleníkovém efektu v roce 2015 - 24% Automobilová doprava17 000 km /průměrná vzdálenost, kterou ujede za rok obyvatel Francie používající auto jen na cestu do práce a pro volný čas/ = 3 tuny CO2 trasa Pařiž - Marseille = 0,1 - 0,16 tun CO2 /záleží na modelu a stáří auta/stejná trasa letadlem = 0,19 tun CO2 Potraviny1litr vody z kohoutku, 1 kuřecí stehno, 20 gramů fazolek a 1/4 ananasu přepraveného letadlem = 0,6 kg CO2 kilo ananasu dovezeného z Ghany = 5 kg CO2 1litr minerálky, 150 gramů hovězího, 200 gramů zmražených fazolek a 1/4 ananasu přepraveného letadlem = 5,6 kg CO2 produkce 1kg masa = 58 kg CO2 Jednoznačně platí - je třeba upřednostňovat místní výrobky. Energie1,5 tun CO2 vyprodukuje za rok obyvatel bytu o rozloze 50 m² postaveného po r. 1975 2,3 tun CO2 vyprodukuje za rok obyvatel bytu o rozloze 50 m² postaveného před r. 1975 4 tuny CO2 = objem ročních emisí domácnosti při topení topným olejemsnížení teploty v bytě o 2 C° = -10% emisí CO2 za rokOdpadPrůměrný Francouz má na svědomí 160 kg odpadků na osobu a rok.160 milionů tun CO2 ročně nevznikne díky systému třídění odpadu v Evropě.

    13.květen 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Odpadové hospodářství
  • Baterie, autobaterie ani léky nepatří do směsného odpadu 

    Vybité baterie, autobaterie, prošlé a zbylé léky řadíme mezi nebezpečný odpad, a proto nepatří do nádob a kontejnerů se směsným komunálním odpadem. Lze je odnést nejen do sběrného dvora, ale nádoby na vyhození baterií najdete například v prodejnách Albert, Billa, Diskont Plus, Globus, Hypernova,, Kaufland, Penny Market, Tesco, v obchodech Bauhaus, Baumax, OBI, DM-drogerie, ale také v železářstvích, hodinářstvích, elektroprodejnách a školách. Autobaterie můžete třeba nechat v nejbližším autoservisu. Zbytky barev, ředidel nebo motorových olejů nepatří do výlevky, kanalizace nebo směsného odpadu, ale do sběrného dvora nebo speciálních pojízdných sběren. Narůstající množství odpadů dnes představuje vážný celosvětový problém. Jednou z možností, jak jej řešit, je recyklace. Jejím výsledkem může být výroba nových materiálů s širokou škálou použití. Nastrouhaný plastový odpad se roztaví a pod vysokým tlakem lisuje. Z výlisků lze postavit plot, vydláždit si jimi zahrádku, postavit protihlukovou bariéru k silnici nebo stání pro koně. Recyklace spočívá v celé sérii procesů, na jejichž počátku je třídění odpadů a na konci prodej zcela nového výrobku, který byl původně odpadem. Recyklace odpadů tedy má hned několik pozitivních důsledků. Vedle omezení skládek je to především úspora primárních surovin. Energetický audit například prokázal, že při výrobě recyklovaných polymerních desek, jež se využívají ve stavebnictví, se spotřebuje jen 50 až 70 procent množství energie spotřebovaného při výrobě z nových surovin. Nadto vzniká originální produkt, který zaujal designéry a může být využit při výrobě designového nábytku a ozvláštnit návrhy interiérů.Máme co dohánětKaždý Čech po sobě zanechá ročně asi dvě stě dvacet kilogramů smetí zahrabaného na skládce, devětatřicet kilogramů odpadu prožene komínem spalovny. V Česku skončí téměř devadesát procent odpadu po prvním použití, zato ve starých členských státech Evropské unie se daří oživit v průměru asi třetinu odpadků. Ve vzorných zemích – Německu a Rakousku – dokonce polovinu. Tam je však tradice třídění o několik desítek let delší než u nás. Němci dokonce začali na základě přísných vyhlášek třídit využitelné suroviny z odpadků už za druhé světové války. Podle smělých vládních předsevzetí by Česko mělo v roce 2010 znovu využívat polovinu svých zbytků. Zajímavé je, že PET je v tuzemsku nejoblíbenější z odpadků, nejspíš pro celou škálu využití. Co nezpracují tuzemští výrobci, ochotně odkoupí zájemci z Asie, podle odhadů se asi polovina českého PETu exportuje. Jen v Česku se ročně vyrobí tolik PET lahví, že by zaplnily pražské Václavské náměstí o rozloze 45 tisíc metrů čtverečních do výše 218 metrů.

    14.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková