Výsledky vyhledávání v sekci: Odpadové hospodářství
  • Vraťme se ke skleněným obalům

    Sklo je 100% přírodní materiál a k uchovávání nápojů a potravin je nejvhodnější. Jeho výhodou je i možnost neomezené recyklace. Přesto, že má více předností než plast, na něj výrobci i spotřebitelé v posledních letech pozapomněli.Doby, kdy se limonády, mléko, jogurty a další produkty prodávaly výhradně ve skle, jsou, zdá se, pryč. Sklo v mnoha případech nahradily plastové obaly, které mají snad jen jedinou výhodu – jsou lehčí.Jak ale prokazují četné studie, zásadním minus plastových obalů je jejich neschopnost uchovávat veškeré senzorické vlastnosti nápojů a potravin, a navíc do nich mohou při nevhodném zacházení vylučovat škodlivé látky.Sklo má prestižSkleněné láhve a obaly jsou dnes jakýmsi symbolem nadstandardního zboží. Například kvalitní vína a alkoholické nápoje věhlasných značek se prodávají pouze ve skleněných lahvích, zatímco alkohol v plechovce, krabici či plastové lahvi je automaticky považován za laciný a nekvalitní.Staré dobré sklo má oproti plastům řadu ekologických, praktických i zdravotních výhod. Jelikož se jedná o 100% přírodní materiál (vyrábí se z písku, sody a vápence), který lze recyklovat takřka do nekonečna, nezatěžuje životní prostředí.Ze zdravotního hlediska je sklo naprosto bezpečné, protože do potravin a nápojů nevylučuje žádné škodliviny. Navíc brání pronikání škodlivin z prostředí k obsahu. Například zelené a hnědé lahve chrání nápoje před ultrafialovým zářením.Z praktického hlediska jsou skleněné obaly lepší při uchovávání chuti, čerstvosti a vitamínů. Sklo chrání obsah před poškozením vyvolaným změnami vnějších teplot. Sklo je tedy na rozdíl od plastů vhodnější jak k uchovávání potravin a nápojů, tak i k jejich ohřívání v mikrovlnných troubách.Stop plastůmDosavadní studie ukazují, že plastové obaly s sebou mohou nést jisté zdravotní riziko. Výrobci plastových obalů tak podléhají povinné registraci. Podle nařízení EU musejí být registrováni všichni výrobci materiálů a látek, které mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví.Plast obecně není pro uchovávání potravin a nápojů příliš vhodný, protože do nich může vylučovat škodlivé látky. Čínští vědci nedávno zjistili, že při vyšších teplotách se z plastových lahví do nápojů uvolňuje škodlivý antimon, především pak u džusů, které obsahují kyseliny a konzervanty. Problém může nastat při transportu, při nevhodném skladování či vystavování v obchodě nebo ponecháte-li láhev s pitím v létě v autě na slunci.Před časem navíc Evropská unie vydala zákaz výroby a dovozu plastových kojeneckých lahví s obsahem Bisfenolu A (BPA). Bylo totiž jasně prokázáno, že BPA je pro dětský organizmus škodlivý. EU zároveň doporučila rodičům nahradit dětské polykarbonátové lahvičky za skleněné.Chceme sklo!Výsledky celoevropského průzkumu nezávislé agentury InSites prokázaly, že skleněné obaly řada spotřebitelů vnímá jako součást zdravého životního stylu. Podle průzkumu upřednostňuje sklo jako obalový materiál 74 % spotřebitelů EU.Průzkum ukázal, že evropští spotřebitelé by upřednostnili, kdyby některé výrobky (především mléko, jogurty, džusy či víno) mohli zakoupit ve skle. Mezi nabídkou a poptávkou je ale značná nerovnováha, výrobci stále upřednostňují plast. Přitom spotřebitelé uvádějí, že by si za skleněné obaly byli ochotni připlatit.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Kontejnery s tříděným odpadem? Chybí systém. Lidé si stěžují, magistrát nereaguje

     Praha třídí od roku 1998 Po celosvětovém recyklačním boomu schválilo v roce 1996 Zastupitelstvo hlavního města Prahy „Projekt hospodaření s odpady“, jehož realizace probíhá od roku 1998. Ten zavedl třídění odpadů na zhruba dvanáct kategorií, například papír a lepenku, sklo, plasty, směsný odpad.  Při zevrubném pohledu na rozmístění kontejnerů jak na komunální, tak i tříděný odpad mnohdy můžeme nabýt dojmu, že je systém funkční. Každou chvíli můžeme vidět vozy na svoz tohoto odpadu, kontejnery potkáváme téměř na každém rohu. Bohužel to nevypovídá o skutečném fungování systému. Po jednodenním průzkumu stavu kontejnerů na mnoha místech Prahy jsme přišli na to, že je jejich rozmístění spíše účelové, a chybí jim funkční logika. Dále ekonomická náročnost není zanedbatelná. Vypracování projektu, jeho fyzické zajištění, údržba, personální zajištění, to vše si ročně vyžádá více než 250 milionů korun. Západní země mají trojnásobnou míru recyklaceJak za Hnutí DUHA uvedl Ivo Kropáček, míra třídění a recyklace komunálních odpadů se v ČR pohybuje kolem 20 procent. Země jako Německo, Rakousko, nebo vlámská část Belgie dosahují třikrát vyšší míry recyklace. „V Česku jde převážně o dva hlavní problémy - zaprvé domácnosti nemohou třídit hlavní druhy odpadů, mezi které jednoznačně patří kuchyňské a zahradní odpady, které hmotnostně tvoří asi polovinu všech produkovaných odpadů," vysvětluje Kropáček.Podle něj třídění biodpadů je zatím možné pouze v okrajových částech Prahy, město by rovněž mělo podporovat domácí či komunitní kompostéry. "Zadruhé je pro domácnosti mnohem jednodušší odpady hodit do popelnice, než je třídit. Zatímco ke kontejnerům to mají přes sto metrů daleko, popelnice stojí před každým domem. Řešením by mohl být například pytlový systém sběru, který má zavedena řada metropolí, například i Brusel,“ upřesnil. Organizace směsného a tříděného odpadu je odlišná, svoz dělá pouze jedna firma Organizace směsného odpadu a tříděného odpadu je odlišná. Zatímco o množství a umístění kontejnerů směsného odpadu rozhoduje podnik Pražské služby a.s., rozmístění kontejnerů na tříděný odpad určuje Magistrát hlavního města Prahy. O svoz prvních i druhých se pak starají výše zmíněné Pražské služby a jeho subdodavatelé služeb. K systému, jakým Magistrát hlavního města Prahy určuje, kam a kolik nádob umístí, se tiskové oddělení nevyjádřilo. Odkázalo nás pouze na oficiální stránky úřadu se všeobecnými informacemi o třídění, kde o systému rozmístění kontejnerů není ani slovo. Aktivní občané Automobily Pražských služeb mají GPS jednotky, podle kterých se určuje, zda se drží trasy, někteří subdodavatelé však tato zařízení na svých vozech nemají. „Pokud se něco takového stane, tedy, že odpad není odvezen v daný svozový den, mají občané možnost tuto skutečnost okamžitě ohlásit na naše call-centrum nebo kontaktovat přímo společnost, která v dané oblasti svoz provádí. To je nejefektivnější řešení a občan bude mít jistotu, že odvoz bude proveden v náhradním termínu. A pořídit fotodokumentaci je také velmi dobré řešení, " tvrdí mluvčí Pražských služeb Egererová.Běžnou zkušeností také je, že sběrné nádoby pro občany jsou zneužívány živnostníky, kteří na to ze zákona právo nemají, což se týká jak směsného, tak i tříděného odpadu. „Zde je potřeba, aby občané apelovali a stěžovali si v případě směsného odpadu u svých správců či majitelů domů, v případě tříděného odpadu, neboť tuto službu Pražanům platí Magistrát hl. m. Prahy, na příslušném odboru životního prostředí své městské části,“ upřesnila Egererová. Z průzkumu, který jsme provedli, je jasné, že dnešní situace není uspokojující. Na mnohých místech zcela chybí kontejnery pro ten, či onen druh odpadu. Místy jsou použity naprosto nesmyslné velikosti sběrných nádob. A především – chybí aktivní kontrola toho, zda je odvoz vůbec prováděn.

    14.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Ekologové prosazují tzv. recyklační slevu, aby zachránily světové zásoby vody

    Ekologové se snaží prosadit, aby ministerstvo životního prostředí zahrnulo do svého nového zákona o odpadech tzv. recyklační slevu, která podporou recyklace snižuje spotřebu surovin, protože je v současné době v Evropské unii příliš vysoká. Existuje odborná studie, podle které může nižší konzumace mimo jiné chránit světové zásoby vody. Voda je totiž využívána jak přímo, tak i nepřímo a také při výrobě zboží. Například na vyrobení jednoho litru balené vody se jich podle ekologů spotřebuje dalších devět. Díky lepšímu využití materiálů by tedy bylo možné spotřebu vody snížit. Podle nedávno zveřejněných údajů Statistického úřadu EU (Eurostat), zatím evropské státy neplní cíle stanovené rámcovou směrnicí o odpadech z roku 2008. Tato směrnice vyzývá členy EU, aby do roku 2020 zvýšili podíl recyklace na zpracování komunálního odpadu až na 50 %. A však podle Eurostatu se v EU v současné době recykluje pouze čtvrtina vyprodukovaného komunálního odpadu, zatímco 38 % jeho celkového objemu směřuje přímo na skládky. V České republice se podle nejnovějších čísel evropského statistického úřadu podařilo snížit množství skládkového odpadu v roce 2010 o 15 % a podíl recyklace zvýšit až na 14 %. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se v současné době snaží dokončit návrh novely zákona o odpadech, na kterém resort pracuje už několik let. Ministr Tomáš Chalupa navrhl zařadit do chystané legislativy tzv. recyklační slevu, kterou vlastně už obsahoval starý zákon o odpadech z roku 1997. Pravidlo spočívá na jednoduchém principu: pro obce, které recyklují odpad ve vysoké míře, budou stanoveny nižší poplatky za skládkování. Konkrétní fungování recyklační slevy podle ekologů je takové, že na obce, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu (SKO) na osobu a rok, by se nevztahovalo zvýšení poplatku za odstranění odpadu. Ministerstvo životního prostředí chce tento poplatek zvýšit z nynějších 500 na 900 Kč za tunu odpadu. Příjemcem financí mají být kraje a Státní fond životního prostředí. A však MŽP navrhuje paušální růst poplatku, což prý demotivuje i ty obce, které už teď dělají maximum pro snížení množství komunálních odpadů. Určitě však podle ekologů nemá smysl tuto motivaci odmítnout jen proto, že některé obce budou mít o dost těžší podmínky.

    14.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Odpovědnost firem
  • Náš odpovědný přístup se s příchodem nového roku nijak nemění

    Na otázky odpovídal Tapas Rádžderkar, generální ředitel a předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava.ArcelorMittal sídlí v Ostravě, tedy v dlouhodobě nejznečištěnější aglomeraci České republiky. Jakým způsobem se vaše firma snaží snižovat dopady těžkého průmyslu na životní prostředí?Dlouhodobě se věnujeme snižování prachových i plynných emisí, ochraně vod, recyklaci odpadů i energetickým úsporám. Ochrana životního prostředí je pro nás prioritou, za což mluví i dosažené výsledky: za posledních deset let jsme snížili emise prachu o dvě třetiny a již pátým rokem plníme emisní limity EU, které vstoupí v platnost až letos v březnu.Do jakých technologií investujete v souvislosti s avizovaným zaváděním trvale udržitelné výroby?Celý výrobní proces máme vybaven filtračním zařízením na úrovni nejlepších dostupných technik. Tyto miliardové investice představují to nejlepší, co můžeme pro ochranu životního prostředí při hutní výrobě použít. Pro odprašování využíváme tkaninové filtry zachycující i ty nejjemnější částice.Má snižování emisí ve vašem podniku znatelný dopad na stav ovzduší na Ostravsku?Pro minimalizaci vlivu naší výroby na životní prostředí děláme více, než nám nařizuje legislativa. Letos naše stávající filtry, které plní nejpřísnější emisní limity, posílilo dalších 13 nových technologií v hodnotě tří miliard korun. Díky nim jsme stlačili emise hluboko pod limity EU a věřím, že na kvalitě ovzduší to bude znát. Je třeba ale vzít v úvahu, že zde je situace poněkud komplikovaná a kromě velké koncentrace průmyslových zdrojů se na stavu ovzduší podílejí také další zdroje včetně přeshraničního přenosu emisí a v neposlední řadě i geografická poloha našeho kraje.Zapojujete do enviromentálních programů i vaše zaměstnance? Pokud ano, jak?Zaměstnanci přicházejí se zlepšovacími návrhy zaměřenými na úspory i ekologizaci. Každým rokem realizujeme desítky takovýchto návrhů a zlepšovatelům vyplácíme odměnu. V minulosti se zaměstnanci zapojili například také do sázení stromků, úklidu okolních obcí, pomoci při povodních apod. A velký dík patří i všem kolegům, kteří loni přispěli k úspěšnému dokončení rekordního počtu ekologických investic ve velmi krátkém čase, čímž jsme se zařadili v úrovni ekologizace ke světové špičce mezi integrovanými hutěmi.Má vaše firma nějaká ekologická předsevzetí do příštích let?Náš odpovědný přístup k udržitelné výrobě železa a oceli se s příchodem nového roku nijak nemění. Veškeré ekologické technologie budeme provozovat a udržovat tak, aby vliv naší výroby na životní prostředí byl nejnižší možný.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Na environmentální politice firmy se podílejí všichni zaměstnanci

    Firma AGC Flat Glass Czech a.s. patří mezi největší výrobce plochých skel. Je součástí japonské společnosti ASAHI Glass, která je při více než stovce výrobních závodů v celém světě výrazným aktérem na světovém trhu.Dobrý příkladem aplikace úsporných technologií je naše nová výrobní linka R1 v závodě Řetenice, která využívá rekuperaci pro předehřev spalovaného kyslíku a zemního plynu.Jak se snažíte snížit dopad své výroby na životní prostředí?Výroba plochého skla je energeticky velmi náročný proces. Z tohoto důvodu je naší prioritou snižovat spotřebu sklářských tavicích agregátů. Dobrý příkladem aplikace úsporných technologií je naše nová výrobní linka R1 v závodě Řetenice, která využívá rekuperaci pro předehřev spalovaného kyslíku a zemního plynu. V rámci zkušebního provozu máme ověřeno, že oproti konvenčním regenerativním sklářským agregátům ušetříme desítky procent zemního plynu, a tím pádem vyprodukujeme méně emisí skleníkových plynů.Dalším výrazným dopadem výroby plochého skla na životní prostředí  je produkce emisí ze spalovacího procesu. V současné době jsou všechny tři naše výrobní linky vybaveny jednotkami na čištění spalin, které výrazně snižují emise oxidů dusíku, síry, prachových částic a dalších škodlivin. Jedná se o sekundární technologie snižování emisí na úrovni tzv. BAT (Best available technology). Navíc již zmiňovaná výrobní linka R1 místo spalovacího vzduchu využívá kyslík, čímž přispívá k výraznému snížení emisí oxidů dusíku, a to až o 90 % oproti běžným rekuperativním agregátům využívajícím vzduch.Jsou vaše produkty ekologicky šetrné i tehdy, když slouží zákazníkům?Samotné ploché sklo je 100% recyklovatelný materiál, který je inertní, šetrný k životnímu prostředí. Výrobky z něj, jako je např. izolační dvojsklo či trojsklo, jsou vyráběny tak, aby po ukončení jejich životnosti byla recyklace co nejjednodušší. Použití našich izolačních výrobků navíc přináší výrazné úspory energií, čímž opět snižujeme dopady na životní prostředí.Zapojujete do enviromentálních programů i své zaměstnance? Pokud ano, jak?Naši zaměstnanci jsou nedílnou součástí koncepce ochrany životního prostředí, ke které se naše společnost hlásí. Máme zaveden a certifikován systém environmentálního managementu dle normy ISO 14001. Na jeho udržení a zlepšování se podílejí všichni zaměstnanci. Bez jejich účasti by zavedený systém nebyl udržitelný. Zároveň jsou prostřednictvím projektu InnoWiz finančně motivováni k podávání zlepšujících návrhů přímo souvisejících s ochranou životního prostředí.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Zajímavé projekty
  • Ochrana rostlin v trvale udržitelném zemědělství

    Tak jako v mnoha dalších oblastech, i v moderním zemědělství se neustále zdokonalují postupy ve shodě s příkazem doby – s trvalou udržitelností. Moderní zemědělství živí rychle rostoucí populaci a bez chemických zásahů se obejde jen velmi těžko a pouze za cenu snížení komfortu pro spotřebitele.Samozřejmostí je minimalizace rizika – přípravky na ochranu rostlin jsou přísně regulovány, jednotně pro celou EU. Povolené přípravky ve schváleném dávkování představují nejmenší možné riziko při dosažení maximálního požadovaného efektu. V České republice má v oblasti regulace rozhodující roli Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je posuzován vliv přípravku na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí. Výrobce musí dodat časově, materiálově i finančně náročné studie o účinnosti na škodlivý činitel, proti kterému je přípravek určen, ale i o včasném rozložení přípravku, aby rostlina neobsahovala při sklizni škodlivá rezidua. Vliv chemické látky na životní prostředí a zdraví tzv. necílových organismů musí samozřejmě být co nejmenší.V poslední době se v EU objevují padělané přípravky na ochranu rostlin, které neprošly náročnou registrací a tedy není znám jejich vliv na životní prostředí. Jejich rezidua se mohou v plodinách i celé krajině kumulovat a způsobit škody.Nebezpečnost je v mnoha aspektech srovnatelná s doznívající lihovou aférou. Ani zde nebyl úmysl zabíjet a celá léta byl nelegální alkohol celkem nezávadný, většinou měl proměnlivou a docela slušnou kvalitu. Problém byl, že u padělků nikdo nesměl znát výrobce, prodej se odehrával zpravidla pod padělanou anebo jinak fiktivní značkou budící zdání legality, neexistovala výstupní kontrola a pokoutnost celé výroby a distribuce nakonec vedla k fatální chybě.I když bezprostředně smrtící omyl nelze u nelegálních přípravků na ochranu rostlin příliš reálně očekávat, je dlouhodobé plošné ohrožení zdraví lidí, zvířat i životního prostředí v důsledku aplikace látek neznámého původu a složení daleko rozsáhlejší, než u jiných forem kriminality tohoto druhu. Závažnou je zde zejména skutečnost, že negativní možné účinky se dostavují plíživě a je obtížné je jednoznačně identifikovat.V EU se z tohoto ilegálního obchodu stalo podnikání velkého rozsahu, které popsaným způsobem ohrožuje životní prostředí. Ilegální přípravky na ochranu rostlin zcela zásadním způsobem popírají principy udržitelného zemědělství a proto je třeba důsledně dbát na potlačování tohoto obchodu.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Čtvrtstoletí trvající cesta

    Víc než pětadvacet let od listopadu 1989 představuje skok ve vývoji našeho přístupu k světu okolo nás. Vedle proměny občanských postojů to odráží zejména vědomí důležitosti zdravého životního prostředí jako základní hodnoty nevyčíslitelné penězi. Se svobodou neoddělitelně souvisí i zodpovědnost k tomu, co nám bylo svěřeno a co předáme svým dětem.V České republice nyní působí více než 100 domácích i zahraničních firem, které nabízí alespoň jeden nebo více výrobků nebo služeb s ekoznačkou. Na 26 podniků je registrováno v programu EMAS, který umožňuje soukromým i veřejným organizacím neustále zlepšovat životní prostředí a zodpovědnost k ekologii. Dvě stovky obcí se zapojily do MA21 (akční plán pro města a obce mj. zaměřený na dopady lidských činností na životní prostředí).Pro mnohé firmy a obce dnes znamená pozitivní přístup k životnímu prostředí společenskou prestiž, patří k dobrému tónu. Obrovské množství firem dnes na pracovišti nabízí třídění různých druhů odpadu, v rámci teambuildingu realizuje pracovní či charitativní akce přímo v ekocentrech či spolupracuje s neziskovými organizacemi v oblasti ekologie.Existuje navíc řada iniciativ podporovaných ministerstvem životního prostředí, jako jsou např. dobrovolné dohody s podniky v oblasti snižování emisí, certifikace EMAS, program ekoznačení pro firmy a jejich služby ad., které jsou výhodné pro firmy nebo instituce i pro ochranu životního prostředí. Na podporu těch nejvýznamnějších máme finanční nástroje.Věřím, že na stránkách projektu Ekologické Česko najdete inspirativní projekty, které dokážou, jak dnes naše společnost vnímá vlastní zodpovědnost vůči prostředí, v kterém žijeme.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Ochrana přírody je nejen etická, ale i racionální volba

    Ředitel největší české neziskové organizace Šimon Pánek má k ekologii vztah už od svého mládí, kdy v osmdesátých letech působil v hnutí Brontosaurus. Jak se trvale udržitelné strategie zavádějí do míst, která byla zničena válkami nebo živelnými katastrofami?Jako mladý jste působil v ekologickém hnutí Brontosaurus. Jaký je váš vztah k životnímu prostředí dnes?Ekologické chování a zodpovědný přístup k přírodě dodnes považuji za zásadní. Například stabilita ekosystémů nebo klimatické změny jsou nevratné procesy, které se vyvíjely miliony let a které se nedají postavit, zbourat a zase postavit. Nejde zdaleka jen o přírodní diverzitu, na níž bychom měli nahlížet z etického hlediska – my ty druhy nevytváříme, takže bychom neměli mít ani právo je ničit. Ochrana přírody je ale vlastně i racionální rozhodnutí. V krajině, která je zdravá, krásná a stabilní, se mnohem lépe žije. Přírodu mám samozřejmě rád i jako prostor pro relaxaci a dá se říci, že nejlépe si odpočinu v horách s batohem na zádech.Během dvaceti let činnosti v naší organizaci jsem viděl války, živelné katastrofy, chudobu a velmi tvrdé režimy, což trochu relativizuje mou dřívější koncentraci na ekologické problémy. Uvědomil jsem si, že jsou ve světě i podstatněší problémy, byť s životním prostředím často souvisejí. Dnes mi hodně vyostřené aktivistické akce nejsou příliš sympatické, což asi souvisí s tím, že jsem možná s postupujícím časem smířlivější a racionálnější. To ale neznamená, že bych neměl jasné názory na to, jak bychom se měli chovat k omezeným přírodním zdrojům, které máme k dispozici.Věnuje Člověk v tísni ochraně životního prostředí na našem území?Člověk v tísni se v současnosti v České republice ekologii věnuje jen okrajově. Ekologických organizací u nás působí dost a jsou velmi dobré. Na téma životního prostředí se ale zaměřujeme například ve vzdělávacích programech pro školy nebo na festivalu Jeden svět. Tam je to pro nás jedno z hlavních témat vedle sociálního vyloučení nebo základních lidských práv a svobod.Jakou roli hraje ekologie v zahraničních projektech?Ekologie v souvislosti s udržitelným hospodařením s přírodními zdroji souvisí se značnou částí naší práce. Samozřejmě ne v extrémních podmínkách válečných zón, ale třeba v případě obnovy vesnic a zdrojů obživy po živelných katastrofách. Například po tajfunu na Filipínách, po zemětřesení v Nepálu, nebo po velkých vlnách sucha v Africe. Tam chápeme pohled trvale udržitelného přístupu k přírodě a využívání přírodních zdrojů jako zásadní faktor, protože chceme, aby ta místa po našem odchodu zůstala udržitelná. To se netýká úplně první fáze krizové pomoci, kdy rozdáváme suroviny. Na místě se ale snažíme setrvat, pracovat na jeho obnově a podporovat místní rozvoj. Není to práce na pár měsíců, ale třeba na dva roky. Tehdy začne být aktuální otázka výběru plodin, jejich náročnosti na vodu, stability půdy, ekosystému nebo třeba vodních zdrojů.S udržitelností jsou přímo spojené rozvojové projekty. Například na Filipínách, kde byla většina lidí závislá na výrobcích souvisejících s kokosovými palmami, které z drtivé většiny přelámal tajfun. Než dorostou nové palmy, což trvá deset až patnáct let, hledají se alternativy: malé farmy se zeleninou, chování drůbeže nebo rukodělná výroba.Jakým způsobem zavádíte udržitelné hospodaření do zemí, v nichž působíte?V Kambodži jsme během pěti let postavili stovky domácích bioplynáren, které rodinám získávají energii z biologického odpadu a z exkrementů domácích zvířat. Energie vzniklá z plynu stačí na svícení a vaření, což výrazně šetří práci i tamní lesy. Experimentujeme také se zaváděním solárních panelů v odlehlých oblastech, organizujeme školení, pomáháme s certifikací kvality panelů. V obou případech platí, že rodiny sice využívají dotace, ale výraznou část si kupují z vlastních peněz, přičemž investované peníze se jim relativně rychle vrátí. Především ale jde o zavedení tohoto trvale udržitelného systému k životu.Dá se říci, že se věnujete i péči o krajinu?Například v Afghánistánu obnovujeme původní sady a lesy na severu země, která byla odlesněna a zdevastována během uplynulých pětadvaceti let válek. Nejde jen o to, že stromy obyvatelům zajistí dřevo nebo ovoce, ale zároveň zabraňují erozi a zadržují vzácnou vodu. Postupem času pak také samozřejmě začínají místním obyvatelům vydělávat. V místech, kde jsou vesnice ohroženy sesuvy půdy, budujeme vrstevnicové příkopy, které odvádějí vodu do bezpečných míst a zároveň v nich voda nějakou dobu zůstává. Podobné aktivity děláme i v Etiopii, kde se jedná především o zalesňování komunitních území, jejichž půda je zničena pastvou. Krajina se stabilizuje překvapivě rychle a během několika let se svahy znovu zazelenají.Jak velké plochy jste zalesnili?Zatím jsou to jen desítky hektarů. Máme ale zkušenosti s tím, že když místní obyvatelé vidí, co jejich sousedi dělají, sami začínají sady a lesy vysazovat. Taková obnova ale trvá dlouho. Aby naše práce měla dopad na krajinu v rámci jednoho nebo více okresů a abychom přesvědčili místní obyvatele, že má tato práce smysl, že stromy opravdu vyrostou a že z nich budou mít užitek, musíme na místě zůstat a pět až deset let.Je česká společnost ochotná tyto projekty podporovat?Společnost podporuje spíše okamžitou humanitární pomoc nebo jednoduché dárcovské programy. Enviromentální projekty je složitější vysvětlit a jsou spíš investice pro institucionální podporu, pro vlády a mezinárodní organizace. Ale myslím, že se to vysvětlit dá – ze státního rozpočtu máme 12 % , 10 % z privátních zdrojů a zbytek do našeho rozpočtu proudí z ciziny od velkých světových donorů.A jak přispívají české firmy?Ty na podobné projekty moc nepřispívají. Tu a tam ano, ale je pravda, že my je o to ani moc neprosíme, protože myslíme, že české firmy by měly podporovat místní projekty, které je samozřejmě také třeba řešit. U nás se navíc řeší trochu jiné věci, které nejsou tolik finančně náročné. Když chcete obnovit zalesnění celého údolí, tak to stojí statisíce euro a to jsou pro české firmy příliš velké částky. Pro nás je mnohem důležitější, aby nám české firmy pomáhaly s tím, čemu se věnujeme v České republice.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Ochrana životního prostředí a osudy žen v rozvojových zemích spolu velmi úzce souvisí

    S hlavními cíli Podpůrného programu Ženy a životní prostředí nás seznámila Country manažerka firmy Rajapack Gabriela Fabiánová.Co je projekt Ženy a životní prostředí? Představte nám ho blíže.Podpůrný program Ženy a životní prostředí byl založen pro zlepšení podmínek žen, které se staly oběťmi násilí, nespravedlnosti nebo chudoby, a díky tomu tento program také přispívá ke snížení ekologického zatížení, které mohou ovlivnit  svou každodenní prací právě ženy. Ochrana životního prostředí a osudy žen v rozvojových zemích spolu totiž velmi úzce souvisí .Proč se projekt zaměřuje jen na ženy?Právě ženy tvoří téměř polovinu pracovníků v zemědělství v rozvojových zemích a nejvíce tak mohou ovlivnit stávající problematickou zemědělskou praxi. Ženy majípři své práci ve srovnání s muži omezený přístup k technologiím i prostředkům, a jsou tak daleko více závislé na přírodních zdrojích, které se v důsledku klimatických změn radikálně vyčerpávají.Jak souvisí život ženy s ochranou životního prostředí?Následkem klimatických změn, sucha a přívalových dešťů je snižování kvality půd. V důsledku používání chemických hnojiv, pesticidů či vypalování dochází k půdní degradaci, která negativně ovlivňuje sklizeň a vede ke snížování zisků zemědělců. Na základě toho dochází ke kácení dalších lesních dřevin pro zachování stávajících příjmů, které jsou nutné pro obživu rodin zemědělců. Při každodenních činnostech v domácnostech dochází také z důvodu absence vhodných prostředků (jako jsou např. kamna atd.) k nadměrné spotřebě palivového dřeva, což má vliv na odlesňování lesů a lesních porostů. Cílem projektů je školení a zprostředkování zemědělských metod pro zvýšení úrodnosti půd a zemědělské produkce, které získají na ziskovosti, dále podpora zalesňování a nárůstu příjmů z polí, které jsou obhospodařovány ženami.Hovoříme zde o tzv. ekofeminizmu. Toto hnutí hovoří (zjednodušeně řečeno) o tom, že moderní civilizace vykořisťuje ženu a zároveň i přírodu. V čem podle vás toto vykořisťování spočívá?Tlak na zvyšování ziskovosti v zemědělství v rozvojových zemích na úkor životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje současných i budoucích generací, klimatické změny či používáníneregistrovaných chemických prostředků – to vše radikálně ovlivňuje nejčastější pracovní sílu v zemědělství, kterou jsou právě ženy.A jsou to tedy právě ženy, které jako první pociťují dopady znehodnocování přírodních zdrojů.Které projekty budou z programu podpořeny?V rámci tohoto programu bude podpořeno pět solidárních a zároveň ekologických projektů. Prvním projektem je školení zemědělkyň k zachování životního prostředí a zalesňování v Togo v západní Africe, kde z důvodu snižování kvality půd z vlivu zemedělství masivně mizí lesní plochy. Cílem je vysazení 12 hektarů polí, kde budou aplikovány ekologické zemědělské postupy a až 80% zvýšení sklizně zeleniny. Druhý projekt na Kubě si klade za cíl vzdělávání chovatelkyň skotu s ohledem na změny klimatu pěstováním odolných rostlinných druhů a zvýšení produkce masa a mléka a až o 15% nárůst zisku. Další projekt je zaměřen na snížení spotřeby dřeva při domácích pracech a každodenních činnostech žen na Barmě díky poskytnutí modernějších topných prostředků, díky čemu by mělo dojít až o 30% snížení spotřeby palivových dřevin. Dále jsou tu projekty pro podporu žen v rozvoji zemědělství a zlepšení stávajících zemědělských postupů v Mosambiku čiochrana biologické rozmanitosti a využívání odolných ekologických osiv v Indii.Jak může veřejnost program podpořit?Skupina RAJA a její mateřské společnosti RAJAPACK v 15 zemích Evropy se účastní tohoto programu prostřednictvím svých produktů, kterými jsou ekologickéobaly. Z každého prodaného balení pěti obalů jako jsou poštovní krabice RAJAPOST, kartonové obálky Suprawell light, balicí papír RAJAKRAFT, papírové pásky RAJATAPE či papírové tašky RAJASHOP bude darováno těmto projektům 30 Kč nebo 60 Kč (dle typu produktu). Stačí tedy koupit jeden z výše uvedenených produktů a automaticky dojde k přičtení příslušného peněžního daru na konto programu. Aktuální výše daru k dnešnímu dni již přesahuje 10.000.000 Kč. Program bude ukončen dne 29.02.2016 a dne 08.03.2016 při příležitosti Mezinárodního dne žen dojde k předání peněžního daru organizacím, které jednotlivé charitatvní projekty zastřešují.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • O ekologii

    Ekologie, spojení výše uvedených řeckých slov původně označovalo biologickou vědu zkoumající souvislosti mezi organismy navzájem a jejich prostředím. Zkoumá tedy to, jak organismy ovlivňují své okolí a naopak. Byť se rozsah oblastí použití tohoto slova v posledním desetiletí podstatně rozšířil, v zásadě se jedná stále o totéž - koexistenci organismů (především člověka) s prostředím.Současné použití – zejména ve zjednodušené mediální realitě – slova ekologie odkazuje daleko více, než k uvedené vědě, k problematice životního prostředí a jeho ochrany, tedy k tzv. environmentalismu (z ang. environment – prostředí, životní prostředí), tedy dopadu života člověka a celé společnosti na jeho okolí. Hnutí environmentalismu začalo vznikat v poválečných letech v západní Evopě a USA v souvislosti s nastalými problémy způsobenými rostoucí průmyslovou výrobou. Rozpětí environmentalismu sahalo od myšlenkových proudů absolutně nadřazujících potřeby přírody nad život člověka až po tzv. mělký environmentalismus, jehož cílem bylo prosté udržování znečištění na úrovni dané doby. Environmentalismus byl a nadále je myšlenkovým proudem, ideologií v dobrém slova smyslu.Dnes ve svých snahách o "ekologičnost" opouštíme vratkou plochu ideologií a hledáme praktické návody pro šetrný život. Co tedy může znamenat žít ekologicky? Z výše uvedené definice pojmu žít ekologicky znamená: žít ve vztazích s okolním prostředím a s dalšími organismy. Otázkou ale je, jak mohou lidé žít ve vztazích s okolním prostředím a dalšími organismy tak, aby ani jedna strana netrpěla zbytečně kvůli negativním důsledkům života strany druhé. Z hlediska definiční jednoznačnosti by pojem ekologického života měl být spíše nahrazen pojmem udržitelného života. Neboť právě to je cílem snahy o „ekologické“ žití. Provozovat každodenní aktivity tak, aby byly dlouhodobě (či trvale) udržitelné, tedy aby jejich negativní důsledky nebyly přesouvány buď v čase či prostoru. To znamená, abychom negativní dopady našeho života nepřesouvali na bedra budoucích generací či méně šťastných obyvatel této planety.K tomuto cíli existuje celá řada různých cest a široká škála často protichůdných informací o tom co ,,ekologické"/udržitelné je či není. Základem snah o tento způsob života je posouzení toho, nakolik může mít každá daná aktivita jednotlivce negativní vliv na ekonomické, sociální a environmentální podmínky pro okolní život. Každá naše činnost by tak měla být vykonávána s ohledem na tento triumvirát, a to na lokální, regionální, ale i globální úrovni. Základem je převzít osobní, ale i skupinovou odpovědnost za stav světa prostřednictvím promýšlení jak každodenních rutinních aktivit, tak dlouhodobých rozhodnutí v politicko-společenských oblastech.A právě této problematice by se měl věnovat tento web. Měl by nabízet informace, zkušenosti, praktické ukázky a diskuze těch, jejichž snahou je vést život s ohledem na své okolí na všech úrovních. Měl by být místem zveřejňování, střetávání, ale též synergie názorů, které nám usnadní orientaci v tom, co udržitelné je či není nebo co za udržitelné považují ostatní.

    22.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová