Výsledky vyhledávání v sekci: Novinky
  • EKOLOGICKÁ KRIZE

    Ekologická stabilita je schopnost ekologického systému vyrovnánat vnější rušivé vlivy vlastními spontánními mechanismyVnitřní ekologická stabilitaje schopnost ekologického systému existovat při normálním působení faktorů prostředí, včetně těch extrémů, k nimž jsou ekosystémy dlouhodobě adaptovány (např. záplavy lužních lesů nebo extrémní sucho ve stepních ladech). V nitřní ekologická stabilita je dána pevností a množstvím vnitřních vazeb v ekosystému. Ty umožňují zabránit i vnitřním změnám, které by mohly způsobit např. populační výbuchy biotických škůdců. Tyto ekosystémy se vyznačují obvykle vysokou druhovou rozmanitostí. V naší kulturní krajině jsou to jednak ekosystémy s přírodním vývojem (především přírodní a přirozené lesy, skalní společenstva, subalpinské louky nad horní hranici lesa, společenstva rašelinišť aj.), jednak člověkem podmíněné ekosystémy s přirozeným vývojem (např. louky a pastviny s přirozenými druhy, některá vodní a mokřadní společenstva).Vnější ekologická stabilitaje schopnost ekosystému odolávat působení mimořádných faktorů, na něž není ekosystém přírodním výběrem adaptován, protože jsou z hlediska jeho spontánního vývoje nové, a proto nepředvídatelné, takže mohou nabývat katastrofického rozměru. V kulturní krajině jsou mimořádné faktory vyvolány především lidskou činností (např. působení znečištění ovzduší, přehnojování agrární krajiny průmyslovými hnojivy, silné znečištění vody, extrémně zvýšená radioaktivita apod.). Nemůže existovat žádný ekologický systém, který by se vyznačoval absolutní vnější ekologickou stabilitou.Hlavním projevem ekologické stability je ekologická rovnováha Ekologická rovnováha je dynamický stav ekologického systému, který se trvale udržuje je s malým kolísáním nebo do něhož se systém po případné změně opět spontánně vrací. Ekologická stabilita (schopnost) i ekologická rovnováha (stav) se udržují přírodními procesy pomocí autoregulačních mechanismů, jejichž základ je ve vzájemných vazbách rostlin, živočichů a mikroorganismů tvořících ekosystém.Základní význam pro územní zabezpečení ekologické stability krajiny mají ekologicky významné segmenty krajiny.A)prostorově strukturních kritérii (velikost a tvar, stupeň stejnorodosti ekologických podmínek a současný stav biocenóz): 1. ekologicky významné krajinné prvky 2. (malé území od 1 aru do 10 ha se stejnorodými ekologickými podmínkami, zahrnujícími obvykle jen jeden typ společenstva - prameniště, tůňka, zbytek lesa, mokřadní louka) ekologicky významné krajinné celky 3. (rozsáhlejší území, obvykle 10 až do 1000 ha, kde rozmanité ekologické podmínky umožňují existenci více typů společenstvech střední toky řek s lesními a mokřadními společenstvy) ekologicky významná krajinná oblast 4. (rozlehlé území nad 1000 ha, vyznačující se rozmanitostí ekologických podmínek i rozmanitostí společenstev, mezi nimiž mají velký podíl ekologicky stabilní společenstva přirozená a přírodě blízká zbytky původních lesů, rybniční oblasti) ekologicky významná liniová společenstva mají protáhlý úzký tvar břehové porosty, aleje a stromořadí)B)převažující funkce rozlišujeme ekologicky významné segmenty na: 1. biocentra 2. (území, které svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje trvalou existenci druhů a společenstev přirozeného geofondu krajiny zbytky přirozených lesních porostů, rybníky, různé typy luk) biokoridory 3. (obvykle liniová společenstva umožňující migraci organismů a propojující biocentra, prostorově spojitý je např. vodní tok, prostorově nespojitý např. ostrůvky remízků v polní krajině) interakční prvky 4. (základní článek ekologické sítě v krajině, zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní krajinu solitérní stromy, okraje lesíků, remízky, tůňky) ochranné zóny biocenter a biokoridorů (měly by ji mít všechny významné segmenty krajiny, cílem je zabránit nebo co nejvíce omezit proniká negativních vlivů z okolí záchytný příkop proti splachům chemikálií z polí)C)biogeografického významu (stupeň rozmanitosti, reprezentativnost a unikátnost společenstev, výskyt vzácných a ohrožených druhů a společenstev) rozlišujeme ekologicky významné segmenty krajiny s významem: 1. lokální význam 2. (mají obvykle plošně méně rozlehlé segmenty, často pouze s výskytem druhů a společenstev, které dosud nejsou zařazeny mezi chráněné a ohrožené a nejsou považovány za vzácné zarostlá pískovna, remízek v polích) regionální význam 3. (mají ekologicky významné segmenty krajiny, v nichž jsou zastoupena společenstva reprezentující rostlinstvo a zvířenu určitého biogeografického regionu s rozlohou od 10 do 50 ha - zbytky bučin v monokultuře) nadregionální biogeografický význam 4. (přisuzujeme rozlehlým územím, v nichž plocha stabilních společenstev by měla dosahovat zhruba 1000 ha. To proto, aby zde našly podmínky existence i druhy organismů náročnější na prostor např. - oblast údolí řeky Moravice) provinciální a biosférický význam (jedná se o území, která reprezentují bohatství celé naší planety, obvykle větší než 1000 ha, lépe 10 000 ha, což zajišťuje podmínky existence i velkým ptákům a savcům rybníky na Třeboňsku)Ekologická labilita- neschopnost ekosystému odolat působení rušivého vlivu zvenčí nebo jeho neschopnost vrátit se do původního stavu Homeorhéza: pohyb iniciovaný živým subsystémem v biologicky progresivním směrem, tj. ve směru větší složitosti vazeb uvnitř ekosystému, vývoj, sukceseSTABILITA: Rezistence: e.s. je odolný proti narušení zvenčí, působení vnějšího faktoru, nezpůsobí významnější změny Resilience: e.s. se působením vnějšího faktoru mění, ale po odeznění rušivého vlivu se působením autoregulačních mechanismů navrací k původnímu stavu Konstantnost: ekologický systém sám od sebe nekolísá nebo jen v zanedbatelném rozsahu Cykličnost: e.s. kolísá sám od sebe ve významných pravidelných cyklechVýpočet koeficientu ekologické stability: KES = výměra ploch relativně stabilních/výměra ploch relativně nestabilních stabilní: lesy, vod. plochy, TTP, sady nestabilní: pole, urbanizované plochyKES < 0,1: území s max. narušením přír. struktur, nutné tech. zásahy 0,1 < 0,3: ú. nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přír.struktur, nutné tech. zásahy 0,3 < 1,0: ú. intenzivně využívané (zemědělství!), oslabení autoregulačních mech., vyžaduje vklady dodatkové energie 1,0 < 3,0: vcelku vyvážená krajina, tech. objekty relativně v souladu s dochovanými přír. strukturami, nižší potřeba energomateriálových vkladů KES > 3,0: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých strukturmísto rozlišení ploch relat. stabilních a nestabilních diferencuje jejich ekologickou významnost zavedením číselných koeficientů: KES = pn. k pn /p p....... výměra katastrálního území pn...... výměra jednotlivých kultur kpn..... koeficient ekologické významnosti kultur: kpn pro jednotlivé kategorie využití půdy: pole 0,14 zahrady 0,50 ostatní 0,10 louky 0,62 ovocné sady 0,30 pastviny 0,68 lesy a voda 1,00EKOLOGICKÁ KRIZEEkologická krize je závažná situace ve vztazích mezi přírodou a lidskou společností, kdy je příroda těžce poškozována a bezohledně využívána pro krátkodobý prospěch. Projevuje se: zřetelným nesouladem mezi stále se stupňujícími hmotnými požadavky lidí a postupně vyčerpávanými a ničenými přírodními zdroji. Charakteristickým důsledkem této situace je obtížně napravitelné porušení přirozené rovnováhy v ekosystémech.

    17.únor 2020 - Napsal: Marián Kroužel


Výsledky vyhledávání v sekci: Odpadové hospodářství
  • Vraťme se ke skleněným obalům

    Sklo je 100% přírodní materiál a k uchovávání nápojů a potravin je nejvhodnější. Jeho výhodou je i možnost neomezené recyklace. Přesto, že má více předností než plast, na něj výrobci i spotřebitelé v posledních letech pozapomněli.Doby, kdy se limonády, mléko, jogurty a další produkty prodávaly výhradně ve skle, jsou, zdá se, pryč. Sklo v mnoha případech nahradily plastové obaly, které mají snad jen jedinou výhodu – jsou lehčí.Jak ale prokazují četné studie, zásadním minus plastových obalů je jejich neschopnost uchovávat veškeré senzorické vlastnosti nápojů a potravin, a navíc do nich mohou při nevhodném zacházení vylučovat škodlivé látky.Sklo má prestižSkleněné láhve a obaly jsou dnes jakýmsi symbolem nadstandardního zboží. Například kvalitní vína a alkoholické nápoje věhlasných značek se prodávají pouze ve skleněných lahvích, zatímco alkohol v plechovce, krabici či plastové lahvi je automaticky považován za laciný a nekvalitní.Staré dobré sklo má oproti plastům řadu ekologických, praktických i zdravotních výhod. Jelikož se jedná o 100% přírodní materiál (vyrábí se z písku, sody a vápence), který lze recyklovat takřka do nekonečna, nezatěžuje životní prostředí.Ze zdravotního hlediska je sklo naprosto bezpečné, protože do potravin a nápojů nevylučuje žádné škodliviny. Navíc brání pronikání škodlivin z prostředí k obsahu. Například zelené a hnědé lahve chrání nápoje před ultrafialovým zářením.Z praktického hlediska jsou skleněné obaly lepší při uchovávání chuti, čerstvosti a vitamínů. Sklo chrání obsah před poškozením vyvolaným změnami vnějších teplot. Sklo je tedy na rozdíl od plastů vhodnější jak k uchovávání potravin a nápojů, tak i k jejich ohřívání v mikrovlnných troubách.Stop plastůmDosavadní studie ukazují, že plastové obaly s sebou mohou nést jisté zdravotní riziko. Výrobci plastových obalů tak podléhají povinné registraci. Podle nařízení EU musejí být registrováni všichni výrobci materiálů a látek, které mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví.Plast obecně není pro uchovávání potravin a nápojů příliš vhodný, protože do nich může vylučovat škodlivé látky. Čínští vědci nedávno zjistili, že při vyšších teplotách se z plastových lahví do nápojů uvolňuje škodlivý antimon, především pak u džusů, které obsahují kyseliny a konzervanty. Problém může nastat při transportu, při nevhodném skladování či vystavování v obchodě nebo ponecháte-li láhev s pitím v létě v autě na slunci.Před časem navíc Evropská unie vydala zákaz výroby a dovozu plastových kojeneckých lahví s obsahem Bisfenolu A (BPA). Bylo totiž jasně prokázáno, že BPA je pro dětský organizmus škodlivý. EU zároveň doporučila rodičům nahradit dětské polykarbonátové lahvičky za skleněné.Chceme sklo!Výsledky celoevropského průzkumu nezávislé agentury InSites prokázaly, že skleněné obaly řada spotřebitelů vnímá jako součást zdravého životního stylu. Podle průzkumu upřednostňuje sklo jako obalový materiál 74 % spotřebitelů EU.Průzkum ukázal, že evropští spotřebitelé by upřednostnili, kdyby některé výrobky (především mléko, jogurty, džusy či víno) mohli zakoupit ve skle. Mezi nabídkou a poptávkou je ale značná nerovnováha, výrobci stále upřednostňují plast. Přitom spotřebitelé uvádějí, že by si za skleněné obaly byli ochotni připlatit.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Kontejnery s tříděným odpadem? Chybí systém. Lidé si stěžují, magistrát nereaguje

     Praha třídí od roku 1998 Po celosvětovém recyklačním boomu schválilo v roce 1996 Zastupitelstvo hlavního města Prahy „Projekt hospodaření s odpady“, jehož realizace probíhá od roku 1998. Ten zavedl třídění odpadů na zhruba dvanáct kategorií, například papír a lepenku, sklo, plasty, směsný odpad.  Při zevrubném pohledu na rozmístění kontejnerů jak na komunální, tak i tříděný odpad mnohdy můžeme nabýt dojmu, že je systém funkční. Každou chvíli můžeme vidět vozy na svoz tohoto odpadu, kontejnery potkáváme téměř na každém rohu. Bohužel to nevypovídá o skutečném fungování systému. Po jednodenním průzkumu stavu kontejnerů na mnoha místech Prahy jsme přišli na to, že je jejich rozmístění spíše účelové, a chybí jim funkční logika. Dále ekonomická náročnost není zanedbatelná. Vypracování projektu, jeho fyzické zajištění, údržba, personální zajištění, to vše si ročně vyžádá více než 250 milionů korun. Západní země mají trojnásobnou míru recyklaceJak za Hnutí DUHA uvedl Ivo Kropáček, míra třídění a recyklace komunálních odpadů se v ČR pohybuje kolem 20 procent. Země jako Německo, Rakousko, nebo vlámská část Belgie dosahují třikrát vyšší míry recyklace. „V Česku jde převážně o dva hlavní problémy - zaprvé domácnosti nemohou třídit hlavní druhy odpadů, mezi které jednoznačně patří kuchyňské a zahradní odpady, které hmotnostně tvoří asi polovinu všech produkovaných odpadů," vysvětluje Kropáček.Podle něj třídění biodpadů je zatím možné pouze v okrajových částech Prahy, město by rovněž mělo podporovat domácí či komunitní kompostéry. "Zadruhé je pro domácnosti mnohem jednodušší odpady hodit do popelnice, než je třídit. Zatímco ke kontejnerům to mají přes sto metrů daleko, popelnice stojí před každým domem. Řešením by mohl být například pytlový systém sběru, který má zavedena řada metropolí, například i Brusel,“ upřesnil. Organizace směsného a tříděného odpadu je odlišná, svoz dělá pouze jedna firma Organizace směsného odpadu a tříděného odpadu je odlišná. Zatímco o množství a umístění kontejnerů směsného odpadu rozhoduje podnik Pražské služby a.s., rozmístění kontejnerů na tříděný odpad určuje Magistrát hlavního města Prahy. O svoz prvních i druhých se pak starají výše zmíněné Pražské služby a jeho subdodavatelé služeb. K systému, jakým Magistrát hlavního města Prahy určuje, kam a kolik nádob umístí, se tiskové oddělení nevyjádřilo. Odkázalo nás pouze na oficiální stránky úřadu se všeobecnými informacemi o třídění, kde o systému rozmístění kontejnerů není ani slovo. Aktivní občané Automobily Pražských služeb mají GPS jednotky, podle kterých se určuje, zda se drží trasy, někteří subdodavatelé však tato zařízení na svých vozech nemají. „Pokud se něco takového stane, tedy, že odpad není odvezen v daný svozový den, mají občané možnost tuto skutečnost okamžitě ohlásit na naše call-centrum nebo kontaktovat přímo společnost, která v dané oblasti svoz provádí. To je nejefektivnější řešení a občan bude mít jistotu, že odvoz bude proveden v náhradním termínu. A pořídit fotodokumentaci je také velmi dobré řešení, " tvrdí mluvčí Pražských služeb Egererová.Běžnou zkušeností také je, že sběrné nádoby pro občany jsou zneužívány živnostníky, kteří na to ze zákona právo nemají, což se týká jak směsného, tak i tříděného odpadu. „Zde je potřeba, aby občané apelovali a stěžovali si v případě směsného odpadu u svých správců či majitelů domů, v případě tříděného odpadu, neboť tuto službu Pražanům platí Magistrát hl. m. Prahy, na příslušném odboru životního prostředí své městské části,“ upřesnila Egererová. Z průzkumu, který jsme provedli, je jasné, že dnešní situace není uspokojující. Na mnohých místech zcela chybí kontejnery pro ten, či onen druh odpadu. Místy jsou použity naprosto nesmyslné velikosti sběrných nádob. A především – chybí aktivní kontrola toho, zda je odvoz vůbec prováděn.

    14.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Jak naložit s elektroodpadem? 

    Na rozdíl od běžně recyklovatelného odpadu jako jsou plasty, papír nebo nápojové kartony, pro něž jsou instalovány kontejnery téměř v každé ulici, vyvstává v případě elektroodpadu nerudovská otázka kam s ním. V posledních letech vznikla na území České republiky řada takzvaných sběrných dvorů, kam lze elektroodpad odvézt. Informace o jejich provozní době a přesné adrese se spotřebitel může dozvědět na příslušných obecních či městských úřadech, které sběrné dvory zřizují. Je také možné využít mobilního sběru, kdy obec zajistí hromadný sběr a odvoz elektroodpadu, případně dalších druhů odpadu. Vysloužilý spotřebič můžeme zanést i do prodejny, v níž byl zakoupen. Současná síť sběrných míst v České republice zahrnuje 3050 lokalit, z nichž 1100 připadá na prodejny nových elektrospotřebičů, opravny a servisy elektrovýrobků. Dalších 250 sběrných míst je umístěno v obecních sběrných dvorech, kde na zajištění odběru spolupracují města a obce. V 971 menších obcích se nefunkční elektrická zařízení odebírají pomocí mobilního sběru. Proč recyklovat?Recyklace je jednoznačně nejvýhodnějším způsobem zpracování elektroodpadů. Lze ji považovat za strategii, která opětným využíváním odpadů šetří přírodní zdroje a současně omezuje zatěžování prostředí škodlivinami. Recyklace umožňuje snížení nákladů při stoupajících cenách surovin a snížení ekologické zátěže prostředí odpady. Kromě recyklace je možné elektroodpad využít i energeticky. Systém Asekol v současné době zajišťuje zpracování použitých elektrozařízení a elektroodpadů ve zhruba třiceti akreditovaných zpracovatelských zařízeních. Často jde o chráněné dílny, což zároveň vytváří pracovní příležitostí pro občany se změněnou pracovní schopností. Informace o všech sběrných místech, včetně míst, kde sběr probíhá formou mobilního sběru.

    14.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková

  • Ekologové prosazují tzv. recyklační slevu, aby zachránily světové zásoby vody

    Ekologové se snaží prosadit, aby ministerstvo životního prostředí zahrnulo do svého nového zákona o odpadech tzv. recyklační slevu, která podporou recyklace snižuje spotřebu surovin, protože je v současné době v Evropské unii příliš vysoká. Existuje odborná studie, podle které může nižší konzumace mimo jiné chránit světové zásoby vody. Voda je totiž využívána jak přímo, tak i nepřímo a také při výrobě zboží. Například na vyrobení jednoho litru balené vody se jich podle ekologů spotřebuje dalších devět. Díky lepšímu využití materiálů by tedy bylo možné spotřebu vody snížit. Podle nedávno zveřejněných údajů Statistického úřadu EU (Eurostat), zatím evropské státy neplní cíle stanovené rámcovou směrnicí o odpadech z roku 2008. Tato směrnice vyzývá členy EU, aby do roku 2020 zvýšili podíl recyklace na zpracování komunálního odpadu až na 50 %. A však podle Eurostatu se v EU v současné době recykluje pouze čtvrtina vyprodukovaného komunálního odpadu, zatímco 38 % jeho celkového objemu směřuje přímo na skládky. V České republice se podle nejnovějších čísel evropského statistického úřadu podařilo snížit množství skládkového odpadu v roce 2010 o 15 % a podíl recyklace zvýšit až na 14 %. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) se v současné době snaží dokončit návrh novely zákona o odpadech, na kterém resort pracuje už několik let. Ministr Tomáš Chalupa navrhl zařadit do chystané legislativy tzv. recyklační slevu, kterou vlastně už obsahoval starý zákon o odpadech z roku 1997. Pravidlo spočívá na jednoduchém principu: pro obce, které recyklují odpad ve vysoké míře, budou stanoveny nižší poplatky za skládkování. Konkrétní fungování recyklační slevy podle ekologů je takové, že na obce, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu (SKO) na osobu a rok, by se nevztahovalo zvýšení poplatku za odstranění odpadu. Ministerstvo životního prostředí chce tento poplatek zvýšit z nynějších 500 na 900 Kč za tunu odpadu. Příjemcem financí mají být kraje a Státní fond životního prostředí. A však MŽP navrhuje paušální růst poplatku, což prý demotivuje i ty obce, které už teď dělají maximum pro snížení množství komunálních odpadů. Určitě však podle ekologů nemá smysl tuto motivaci odmítnout jen proto, že některé obce budou mít o dost těžší podmínky.

    14.únor 2020 - Napsal: Radka Eliášková


Výsledky vyhledávání v sekci: Odpovědnost firem
  • Neekologické stavebnictví je představou z minulosti

    Skanska v České republice a na Slovensku dlouhodobě podporuje rozvoj zeleného stavění.  Mění zažité představy o stavebnictví, jako o pomalém, drahém a nešetrném odvětví. „Současně pracujeme na tom, jak ještě výrazněji šetřit přírodní zdroje,“ říká Karel Fronk, manažer udržitelného rozvoje ve společnosti Skanska.Zaznamenáváte poptávku po zeleném stavění a řešeních ze strany klientů a veřejnosti?Jako příklad mohu uvést náš nedávno dokončený projekt administrativní budovy Corso Court v pražském Karlíně, který má nejvyšší stupeň hodnocení LEED, je velmi šetrný ke svému okolí i k lidem, kteří v něm pracují. Ve světě kancelářských budov klienta dnes zajímá především přidaná hodnota objektu, kterou je schopen svým obyvatelům a okolí nabídnout. Proto jsme jej téměř okamžitě úspěšně pronajali i prodali. Nyní pracujeme na tom, aby naše bytové projekty byly certifikovány nejpřísnějším britským hodnocením BREEAM. Tyto přístupy jsou v duchu standardů tzv. „sedmého“ požadavku na stavby, který rozšiřuje základní požadavky na vlastnosti stavby o šetrné využívání přírodních zdrojů při výstavbě.Klienta dnes zajímá především přidaná hodnota objektu, kterou je schopen svým obyvatelům a okolí nabídnout.Co to znamená v praxi?Například využití šedých vod, nízkoenergetickou výstavbu a snížení uhlíkové stopy, která ve výsledku vede k úspoře energií a materiálů. Při výstavbě využíváme principy oběhového hospodářství. Hledíme na odpady a recykláty jako na materiály k využití a podporujeme jejich plný návrat do ekonomiky.Co lze tedy dělat, aby se takové postupy staly běžné pro celý trh?Nejdříve je nutné změnit na trhu zažité představy o stavebnictví. Ty jsou paradoxně trvalejší u zákazníků než u dodavatelů. Přesvědčujeme je i tím, že naše produkty dodáváme s  informacemi o jejich dopadu na životní prostředí (označovaného jako EPD). Uplatňujeme environmentální principy při projektování, hodnotíme životní cyklus našich výrobků a certifikujeme naše produkty.Co mohou stavební firmy v ekonomické a environmentální rovině pro společnost dělat?Přes všechnu svou sílu jsou podniky působící na trzích pouhými nástroji. Mohou být používány k tomu, aby svým příkladem zlepšily mnoho důležitých problémů, ale nemohou dělat všechno, byť se cíle firem posouvají nejen ke společenské odpovědnosti, ale až k  ekonomicko-environmentálnímu pojetí podnikání.My, jako Skanska, se snažíme na trhu měnit ony zažité představy, snažíme se ukázat, že stavebnictví může být úsporné, šetrné a pružně reagovat na potřeby okolí. Zákazníky přesvědčujeme příklady úspěšných realizací, které máme za sebou a ukazujeme jim přidanou hodnotu těchto staveb. Nepohybujeme se však jen ve světě certifikací, ale reálně podporujeme šetrné technologie jako je například využití šedých vod, nízkoenergetickou výstavbu a snížení uhlíkové stopy vedoucí ve výsledku k úspoře energií a materiálů.Jsme hrdí na to, že Skanska vloni získala cenu Top odpovědná firma za dlouhodobý přínos v oblasti společenské odpovědnosti, která potvrzuje, že udržitelný přístup ve stavebnictví je respektovanou hodnotou.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Chemický průmysl prošel od roku 1990 obrovskou proměnou

    O chemickém průmyslu a udržitelném rozvoji jsme se bavili s Ladislavem Novákem, ředitelem Svazu chemického průmyslu ČR.Jaký je význam chemického průmyslu?Prakticky každý výrobek, který vezmete do ruky, má něco společného s chemickým průmyslem. Slyšel jsem hezkou definici, že všechno do dvou molekul je fyzika a od dvou víc, to už je chemie. Není to přímo průmysl dodávající (až na výjimky) konečnému spotřebiteli, ale je dodavatelem do navazujících průmyslů – automobilového, elektrotechnického, stavebního, potravinářského, atd.Jak důležitý je chemický průmysl pro ČR?Co do tržeb je s 600 miliardami 3. nejsilnější průmysl u nás. Přímo zaměstnává 115 000 lidí a dalších 400 tisíc nepřímo. Tvoří 14 % průmyslového HDP ČR, to je mezi 4 - 5 % HDP celkového. Jsou regiony, kde má naprosto zásadní význam.Speciálně v ČR máme v oblasti chemického průmyslu více než 150 let dlouhou tradici. Jeden ze dvou Čechů, kteří získali Nobelovu cenu, byl chemik, profesor Heyrovský. Na to všechno se často zapomíná.Chemický průmysl je ale často vnímán jako hrozba pro životní prostředí.Není tomu tak. Chemický průmysl často pracuje i s nebezpečnými látkami, ale již dávno není nebezpečný sám o sobě. Jako v dalších lidských činnostech je to vždy o míře rizika a jeho kontrole, riziko nesmí přejít do hazardu. Od roku 1994 se ČR a její chemický průmysl hlásí k celosvětovému hnutí Responsible Care, které usiluje o trvale udržitelný rozvoj. Do tohoto programu jsou zapojeny prakticky všechny významné chemické podniky v ČR a SCHP ČR ho administruje. Dojde-li přesto k incidentu, je to vždy lidskou chybou.Jak velkou proměnou odvětví prošlo od pádu komunismu?Za posledních 25 let došlo k ohromnému zlepšení. Do odstranění ekologických zátěží a inovací bylo investováno v minulých dekádách na desítky miliard korun. V kritických lokalitách došlo k rapidnímu poklesu emisí síry ve vzduchu. A to tak, že se dnes například musí dohnojovat sírou zemědělská půda. Chemický průmysl také výrazně, v desítkách procent snížil emise skleníkových plynů, oxidu uhličitého i oxidů dusíku. Stačí srovnat prostředí v lokalitách, kde je chemie umístěna. Rozdíl je jasně viditelný.Velkým tématem je společenská odpovědnost firem. Dělají chemické firmy dost pro svoje okolí?Prakticky všechny chemické společnosti v rámci podpůrných programů do okolí významně investují, rekultivují ho a zpříjemňují pro okolní obyvatele. V této oblasti je chemický průmysl doslova pionýrem. Znovu zmíním program Responsible Care – udržitelné podnikání v chemickém průmyslu, které vzniklo jako dobrovolná iniciativa v roce 1974 a které v tomto roce slaví v ČR 20 let. Do dnešního dne se už 80 členských organizací Svazu honosí tímto titulem a další se do programu hlásí.Jaký je přístup k zaměstnancům chemického průmyslu?Chemický průmysl je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v zemi. Jsou regiony, kde by bez přítomnosti chemického průmyslu nastaly velké sociální problémy. Vysoké standardy bezpečnosti práce, rizikové přirážky i programy pro zaměstnance jsou naprosto běžné.Hodně společností uvažuje o přesunutí výroby do Číny, kde jsou ekologické a bezpečnostní normy minimální. Je to případ i ČR?Průmysl se stěhuje do Číny a nejenom tam. Stěhuje se do oblastí tzv. rozvojových trhů, kde nalézá vhodnější a konkurenceschopnější prostředí. Je to dáno rozdílnou legislativou, menší regulací i nižšími náklady.EU praktikuje politiku zpřísnění regulace jako je nařízení REACH a boj proti klimaticko-energetickým změnám reprezentovaný systémem emisního obchodování EU ETS a nejnověji tzv. Klimaticko-energetickým rámcem EU pro 2030. Pohříchu zůstává v těchto iniciativách sama. Zvyšování nákladů, obrovská byrokracie a administrativa způsobuje ztrátu konkurenceschopnosti.Z 35% světových tržeb v roce 1995 je dne EU na 21% a ve výhledu do roku 2030 se její podíl dále sníží na 12-13%. EU je také naprosto závislá na zdrojích surovin a energií, především na ropě a zemním plynu. V USA vidíme rozdíl. Díky těžbě plynu a ropy z břidlic jsou ceny 3-4x nižší. Rozhodne-li se dnes investor stavět nové chemické provozy, jde do USA. Posledním příkladem je BASF (největší světový chemický podnik) se svou plánovanou mnohamiliardovou dolarovou investicí.V čem vynikají české chemické podniky?Na špici jsme především ve výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, např. ve speciálních chemikáliích.Mnoho lidí dnes preferuje spíše výrobky z přírodních a obnovitelných materiálů. Není nadužíváno syntetických a chemických výrobků?Jde o cenu. Uhlík je vše, co roste v přírodě kolem nás. Stojíme před otázkou, zda zpracovávat uhlík, který roste dnes, nebo ten, který vyrostl před miliony let a na zemi se nachází v jiné podobě, jako je uhlí, ropa a plyn. Chemie umí zpracovat i zdroje dostupné v přírodě, ale zatím je úspornější a méně energeticky náročné zpracovávat ten uhlík, který vznikl dříve. Celý systém je bohužel naprosto degradován politikou různých podpor, subvencí a dotací.Ukazuje se, že například hromadná výroba biopaliv v některých rozvojových částech světa působí kontraproduktivně a míří k nižší dostupnosti potravin. Zemědělská půda je osazována technickými plodinami. U nás se sází řepka, v Brazílii, Indonésii a dalších zemích se zase kvůli cukrové třtině a palmovému oleji kácí pralesy.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Udržitelnost, světový trend a nezbytný předpoklad úspěšného podnikání

    Stále více firem se začíná zabývat tím, jaký vliv má jejich chování na životní prostředí a co od nich společnost očekává. Tím se mění tradiční přístup podniku, jehož výhradní odpovědností je zvyšování zisku či hodnoty pro akcionáře.Udržitelnost se pomalu stává světovým trendem a nezbytným předpokladem úspěšného podnikatelského modelu. Např. v australském Melbourne existuje kavárna s minimální spotřebou energie, která nevytváří téměř žádný odpad. Náklady na udržitelný design jsou sice přinejmenším o 30 % vyšší než v případě klasického kavárenského provozu. Díky ekologickým opatřením je však podnik schopen počáteční vysoké náklady vyrovnat dlouhodobou úsporou energií.Udržitelně lze podnikat nejen v kavárenském, ale i v módním průmyslu. Nová kampaň amerického výrobce sportovního oblečení Patagonia vyzývá firmy i spotřebitele, aby více přemýšleli o tom, jak využívají přírodní zdroje. Patagonia je průkopníkem v podnikání s maximálním ohledem na životní prostředí, dodavatele či okolní komunity a první globální firmou, která téma nižší spotřeby jako nevyhnutelné cesty otevírá i směrem ke svým zákazníkům.V brněnské Re:Parádě přišli na to, že ekologie a parádění se nevylučuje. Stačí, když lidé mezi sebou své oblečení sdílí. Sdílením se prodlouží životní cyklus oblečení, navíc lidi učí nemít vše jen pro sebe. Téma ekonomie sdílení začíná být vysoce aktuální. A nesdílí se jen oblečení, ale třeba i kola, auta, štafle, vrtačky či večeře se svými sousedy. Prostřednictvím platformy Hearth.net, která funguje na bázi ekonomie daru v každodenním životě, lze sdílet dary i zkušenosti.Pojďme si společně uvědomit nejen odpovědnost k péči o naši planetu, ale i vlastní možnost aktivně participovat na její ochraně. Začít můžeme u každodenních záležitostí doma, při cestě do práce nebo v kanceláři. Český e-shop pro každodenní hrdiny Econea přichází s myšlenkou, že není třeba hned měnit celý svět. Stačí začít u sebe, a to malými kroky. Nabízí stovky produktů, které jsou šetrné k přírodě a uspoří až 80 % energie. Např. díky úsporné sprchové hlavici ušetří běžná rodina přes 20 000 litrů vody a minimálně 1 500 Kč ročně. Spotřebovávejme jen to, co opravdu potřebujeme. Mějme úctu nejen vůči dnešním, ale i budoucím generacím.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Společensky odpovědné chování má smysl

    Ať už hovoříme o společenské odpovědnosti firem (CSR), odpovědném či udržitelném podnikání, nejedná se o nic nového. Podnikání se jen přirozeně navrací ke svým kořenům. Firmy si začínají zase uvědomovat, že neexistují ve vakuu, že jsou obklopeny okolím, společností, bez níž by své zisky nemohly vytvářet.Existuji zde jeden pro druhého a pouze tak mohou ruku v ruce zaručovat dlouhodobý úspěch. Jen se na to vše při neustálé honbě za ziskem v poslední době tak trochu zapomnělo. Firmy si tak dobrovolně stanovuji vysoké etické standardy, pečují o své zaměstnance, udržuji s nimi dobré vztahy, snaží se minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a přispívají na podporu regionu, v němž podnikají.Regionální úroveňPrávě podpora CSR na regionální úrovni tam, kde firma skutečně působí a svou činností ovlivňuje okolí, je nesmírně důležitá. Ne vždy je tedy optimální globální strategie firem. Trendem se stává postupná globalizace jejich společensky odpovědných aktivit právě směrem k regionální úrovni, která lépe zachycuje a přibližuje koncept CSR malým a středním podnikům. Na konkrétních příkladech veřejnosti ukazuje, že společensky odpovědné podnikání má smysl.A-CSRVětšina nadnárodních firem již CSR zasadila do běžné podnikatelské praxe. Existuje však řada menších firem, které CSR dělají, aniž by to vlastně věděly. Automaticky sdílí hodnoty, přemýšlí o podnikání jinak než globální hráči, je jim to zcela přirozené a vlastní. V tomto ohledu je třeba podporovat konkurenceschopnost malých a středních podniků a vytvářet jim vhodné podmínky k uplatňování CSR. Vždyť právě oni tvoří rozhodující masu podnikatelů v ČR, představuji významný podíl na HDP a jsou nejvýznamnějšími zaměstnavateli. Právě z těchto důvodů jsem založila Asociaci společenské odpovědnosti (A-CSR), která prosazuje společenskou odpovědnost a udržitelnost do povědomí nejen velkých, ale i menších a středních firem. Propojuje odpovědné firmy, veřejnou správu, neziskový sektor, sociální podniky, školy, jednotlivce a mění tak dosavadní pohled na společenskou odpovědnost. Asociace při své činnosti uplatňuje 10 základních principů UN Global Compact OSN. Veřejně tak přijímá a deklaruje svůj díl odpovědnosti za pomoc při řešení problémů v oblastech, jako jsou lidská práva, pracovní normy, životní prostředí a boj s korupcí.Ing. Lucie Mádlová, Ph.D.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • CSR a lepší společnost

    CSR - společenská odpovědnost firem. Koncept, který v sobě snoubí snahu o odpovědný přístup firmy k lidem, planetě a trvale udržitelnou tvorbu zisku, od 90. let dobývá české podnikatelské prostředí. Firmy, které si zvolily koncept CSR jako součást svého firemního DNA vykazují vyšší hodnotu akcií na burze, skvělou image, loajalitu obchodních partnerů, zaměstnanců i zákazníků.Na počátku 90. let se firmy věnovaly výhradně dárcovství. Filantropie, která byla cílená do náhodně zvolených oblastí, se časem přetvořila v dárcovství systematické. Od odpovědného dárcovství byl jen krůček k rozšíření působnosti firmy na další oblasti života. Firmy se staly důležitými aktéry v procesu ochrany přírody, tvorby pracovních standardů a utvářely společnost, ve které působily.Nastává čas, kdy je třeba na poli českého CSR udělat další krůčky. Možností je samozřejmě mnoho, jmenujme tři: Za prvé, rozšířit působnost firem od odpovědnosti lokální k odpovědnosti globální. Vykročit od natírání plotů k uvědomování si globálního dosahu působení. Firemní politika společenské odpovědnosti má aspirovat na aktivity většího dosahu - dodržování pracovních standardů v zemích, kde nejsou legislativně ukotveny, odpovědný přístup ke spotřebě fair trade produktů na pracovišti, kontrola subdodavatelů. Za druhé, prohloubení předávání know-how v oblasti CSR. Prostorem jsou zde zejména CSR platformy. Je třeba dbát o zapojení malých a středních firem a sdílení dobrých praxí, přejímání inspirací ze zahraničí a jejich adaptaci do českého prostředí. Platformy utváří prostor pro setkávání vrcholových manažerů a výměnu zkušeností a přinášejí znalosti a návody na upevnění firemního CSR, čímž šetří čas i finance firem. Třetím krokem je úprava standardů zadávání veřejných zakázek o parametru společenské odpovědnosti.Ve všech třech zmíněných krocích hraje klíčovou roli osvícený management a vysoká očekávání společnosti, proto nám všem přeji, aby jarní slunce osvítilo naše vrcholové manažery a dalo spotřebitelům elán vytvářet na firmy větší tlak.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Náš odpovědný přístup se s příchodem nového roku nijak nemění

    Na otázky odpovídal Tapas Rádžderkar, generální ředitel a předseda představenstva ArcelorMittal Ostrava.ArcelorMittal sídlí v Ostravě, tedy v dlouhodobě nejznečištěnější aglomeraci České republiky. Jakým způsobem se vaše firma snaží snižovat dopady těžkého průmyslu na životní prostředí?Dlouhodobě se věnujeme snižování prachových i plynných emisí, ochraně vod, recyklaci odpadů i energetickým úsporám. Ochrana životního prostředí je pro nás prioritou, za což mluví i dosažené výsledky: za posledních deset let jsme snížili emise prachu o dvě třetiny a již pátým rokem plníme emisní limity EU, které vstoupí v platnost až letos v březnu.Do jakých technologií investujete v souvislosti s avizovaným zaváděním trvale udržitelné výroby?Celý výrobní proces máme vybaven filtračním zařízením na úrovni nejlepších dostupných technik. Tyto miliardové investice představují to nejlepší, co můžeme pro ochranu životního prostředí při hutní výrobě použít. Pro odprašování využíváme tkaninové filtry zachycující i ty nejjemnější částice.Má snižování emisí ve vašem podniku znatelný dopad na stav ovzduší na Ostravsku?Pro minimalizaci vlivu naší výroby na životní prostředí děláme více, než nám nařizuje legislativa. Letos naše stávající filtry, které plní nejpřísnější emisní limity, posílilo dalších 13 nových technologií v hodnotě tří miliard korun. Díky nim jsme stlačili emise hluboko pod limity EU a věřím, že na kvalitě ovzduší to bude znát. Je třeba ale vzít v úvahu, že zde je situace poněkud komplikovaná a kromě velké koncentrace průmyslových zdrojů se na stavu ovzduší podílejí také další zdroje včetně přeshraničního přenosu emisí a v neposlední řadě i geografická poloha našeho kraje.Zapojujete do enviromentálních programů i vaše zaměstnance? Pokud ano, jak?Zaměstnanci přicházejí se zlepšovacími návrhy zaměřenými na úspory i ekologizaci. Každým rokem realizujeme desítky takovýchto návrhů a zlepšovatelům vyplácíme odměnu. V minulosti se zaměstnanci zapojili například také do sázení stromků, úklidu okolních obcí, pomoci při povodních apod. A velký dík patří i všem kolegům, kteří loni přispěli k úspěšnému dokončení rekordního počtu ekologických investic ve velmi krátkém čase, čímž jsme se zařadili v úrovni ekologizace ke světové špičce mezi integrovanými hutěmi.Má vaše firma nějaká ekologická předsevzetí do příštích let?Náš odpovědný přístup k udržitelné výrobě železa a oceli se s příchodem nového roku nijak nemění. Veškeré ekologické technologie budeme provozovat a udržovat tak, aby vliv naší výroby na životní prostředí byl nejnižší možný.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Na environmentální politice firmy se podílejí všichni zaměstnanci

    Firma AGC Flat Glass Czech a.s. patří mezi největší výrobce plochých skel. Je součástí japonské společnosti ASAHI Glass, která je při více než stovce výrobních závodů v celém světě výrazným aktérem na světovém trhu.Dobrý příkladem aplikace úsporných technologií je naše nová výrobní linka R1 v závodě Řetenice, která využívá rekuperaci pro předehřev spalovaného kyslíku a zemního plynu.Jak se snažíte snížit dopad své výroby na životní prostředí?Výroba plochého skla je energeticky velmi náročný proces. Z tohoto důvodu je naší prioritou snižovat spotřebu sklářských tavicích agregátů. Dobrý příkladem aplikace úsporných technologií je naše nová výrobní linka R1 v závodě Řetenice, která využívá rekuperaci pro předehřev spalovaného kyslíku a zemního plynu. V rámci zkušebního provozu máme ověřeno, že oproti konvenčním regenerativním sklářským agregátům ušetříme desítky procent zemního plynu, a tím pádem vyprodukujeme méně emisí skleníkových plynů.Dalším výrazným dopadem výroby plochého skla na životní prostředí  je produkce emisí ze spalovacího procesu. V současné době jsou všechny tři naše výrobní linky vybaveny jednotkami na čištění spalin, které výrazně snižují emise oxidů dusíku, síry, prachových částic a dalších škodlivin. Jedná se o sekundární technologie snižování emisí na úrovni tzv. BAT (Best available technology). Navíc již zmiňovaná výrobní linka R1 místo spalovacího vzduchu využívá kyslík, čímž přispívá k výraznému snížení emisí oxidů dusíku, a to až o 90 % oproti běžným rekuperativním agregátům využívajícím vzduch.Jsou vaše produkty ekologicky šetrné i tehdy, když slouží zákazníkům?Samotné ploché sklo je 100% recyklovatelný materiál, který je inertní, šetrný k životnímu prostředí. Výrobky z něj, jako je např. izolační dvojsklo či trojsklo, jsou vyráběny tak, aby po ukončení jejich životnosti byla recyklace co nejjednodušší. Použití našich izolačních výrobků navíc přináší výrazné úspory energií, čímž opět snižujeme dopady na životní prostředí.Zapojujete do enviromentálních programů i své zaměstnance? Pokud ano, jak?Naši zaměstnanci jsou nedílnou součástí koncepce ochrany životního prostředí, ke které se naše společnost hlásí. Máme zaveden a certifikován systém environmentálního managementu dle normy ISO 14001. Na jeho udržení a zlepšování se podílejí všichni zaměstnanci. Bez jejich účasti by zavedený systém nebyl udržitelný. Zároveň jsou prostřednictvím projektu InnoWiz finančně motivováni k podávání zlepšujících návrhů přímo souvisejících s ochranou životního prostředí.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce


Výsledky vyhledávání v sekci: Zajímavé projekty
  • Chytré město ulehčuje životnímu prostředí

    K financování „Chytrých“ projektů lze využít i evropských dotací. Současné programové období 2014–2020 je velice nakloněno financování „chytrých“ projektů.Logistika svozu komunálního odpadu představuje v současnosti pouze jedno z „chytrých“ řešení, do kterých mohou města a firmy investovat v zájmu zefektivnění provozu či vylepšení poskytovaných služeb. Mezi další takové projekty se řadí i budování „inteligentních“ zastávek hromadné dopravy, vybavených obrazovkami informujícími o aktuální dopravě a příjezdech jednotlivých spojů. Stále četnější budou i mobilní aplikace umožňující sledovat momentální dopravu, obsazenost parkovišť anebo např. stav hluku či čistotu ovzduší ve vybrané lokalitě.Nový projekt České spořitelnyGlobální objem těchto investic do elektromobility, ekologického zpracování odpadů, dopravní telematiky, municipálního informačního managementu aj. dosáhne v roce 2019 podle odhadů částky 1 560 miliard USD. V Česku to má být zhruba 100 miliard korun.Lídrem ve financování výstavby „chytrých“ měst v naší zemi je Česká spořitelna. Cílem jejího projektu je podpořit města a firmy při přípravě a financování „chytrých“ projektů.„Investice do ‚chytrých‘ řešení v oblastech inteligentní, sociální a ekologické infrastruktury jsou pro nás zásadní,“ potvrzuje Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny. „Příkladem může být financování projektu tzv. Plzeňské karty, která propojuje cestovní průkazy mezi krajskými městy. V Praze umožňují naše POS terminály uhradit jízdné v hromadné dopravě platební kartou. Městským částem v Brně, Zlíně či Praze jsme dopomohli k instalaci ‚chytrých‘ odpadních kontejnerů, které pravidelně lisují vnitřní obsah a signalizují řídícímu centru svůj stav. A máme zájem stát při realizaci chytrých řešeních v dalších českých městech.“Projekt „Chytré město“ České spořitelny je zaměřen primárně na 132 měst s více než 10 000 obyvateli, přičemž některá řešení lze aplikovat i v menších obcích. Města této velikosti  již zpravidla vybudovala svou základní infrastrukturu a mají tak prostor i potřebu zabývat se její „chytrou“ nadstavbou.Ve hře je 96 tisíc hodin života ročněZavádění „chytrých“ technologií do městského života není motivováno pouhou snahou představitelů měst a obcí jít s dobou a začlenit se do rychle se rozvíjejícího digitálního světa. Jedním z hlavních přínosů je ulehčení životnímu prostředí. Zefektivnění svozu komunálního odpadu, zavádění mobilních aplikací sledujících vytíženost městských parkovišť či přizpůsobování chodu uličních semaforů podle vývoje dopravy například může výrazně zlepšit dopravní plánování ve městech, omezit provoz, a přispět tak k celkovému zlepšení ovzduší ve městech.Právě kvalita ovzduší přitom představuje zásadní problém pro celé Česko. Podle statistik Státního zdravotního ústavu v Praze vede zhoršená kvalita ovzduší v zemi ke ztrátám zhruba 96 tisíc let života ročně v důsledku předčasných úmrtí.Současné „chytré investice“ v Česku se týkají především elektromobility, ekologické výroby energií z odpadů, informačních systémů nebo inteligentního veřejného osvětlení. „Městům pomáháme ve fázích plánování a financování a podporujeme i firmy, které taková řešení vyvíjejí a nabízejí,“ vysvětluje Milan Hašek, ředitel veřejného a neziskového sektoru v České spořitelně. „Naše podpora zahrnuje poradenství při finanční přípravě projektů, financování projektů s využitím dotačních a garančních úvěrových nástrojů, zajištění dotací i nabídku vybraných vlastních řešení,“ doplnil Hašek.K financování „Chytrých“ projektů lze využít i evropských dotací. „Současné programové období 2014–2020 je velice nakloněno financování „chytrých“ projektů. Ačkoliv v něm nenajdete výzvu přímo nazvanou „smart city“, dotační programy na rozdíl od minulého období nepreferují „betonové“ investice, ale právě investice do moderních technologií,“ upozornil Hašek.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Ochrana rostlin v trvale udržitelném zemědělství

    Tak jako v mnoha dalších oblastech, i v moderním zemědělství se neustále zdokonalují postupy ve shodě s příkazem doby – s trvalou udržitelností. Moderní zemědělství živí rychle rostoucí populaci a bez chemických zásahů se obejde jen velmi těžko a pouze za cenu snížení komfortu pro spotřebitele.Samozřejmostí je minimalizace rizika – přípravky na ochranu rostlin jsou přísně regulovány, jednotně pro celou EU. Povolené přípravky ve schváleném dávkování představují nejmenší možné riziko při dosažení maximálního požadovaného efektu. V České republice má v oblasti regulace rozhodující roli Státní ústav pro kontrolu léčiv a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Je posuzován vliv přípravku na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí. Výrobce musí dodat časově, materiálově i finančně náročné studie o účinnosti na škodlivý činitel, proti kterému je přípravek určen, ale i o včasném rozložení přípravku, aby rostlina neobsahovala při sklizni škodlivá rezidua. Vliv chemické látky na životní prostředí a zdraví tzv. necílových organismů musí samozřejmě být co nejmenší.V poslední době se v EU objevují padělané přípravky na ochranu rostlin, které neprošly náročnou registrací a tedy není znám jejich vliv na životní prostředí. Jejich rezidua se mohou v plodinách i celé krajině kumulovat a způsobit škody.Nebezpečnost je v mnoha aspektech srovnatelná s doznívající lihovou aférou. Ani zde nebyl úmysl zabíjet a celá léta byl nelegální alkohol celkem nezávadný, většinou měl proměnlivou a docela slušnou kvalitu. Problém byl, že u padělků nikdo nesměl znát výrobce, prodej se odehrával zpravidla pod padělanou anebo jinak fiktivní značkou budící zdání legality, neexistovala výstupní kontrola a pokoutnost celé výroby a distribuce nakonec vedla k fatální chybě.I když bezprostředně smrtící omyl nelze u nelegálních přípravků na ochranu rostlin příliš reálně očekávat, je dlouhodobé plošné ohrožení zdraví lidí, zvířat i životního prostředí v důsledku aplikace látek neznámého původu a složení daleko rozsáhlejší, než u jiných forem kriminality tohoto druhu. Závažnou je zde zejména skutečnost, že negativní možné účinky se dostavují plíživě a je obtížné je jednoznačně identifikovat.V EU se z tohoto ilegálního obchodu stalo podnikání velkého rozsahu, které popsaným způsobem ohrožuje životní prostředí. Ilegální přípravky na ochranu rostlin zcela zásadním způsobem popírají principy udržitelného zemědělství a proto je třeba důsledně dbát na potlačování tohoto obchodu.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Čtvrtstoletí trvající cesta

    Víc než pětadvacet let od listopadu 1989 představuje skok ve vývoji našeho přístupu k světu okolo nás. Vedle proměny občanských postojů to odráží zejména vědomí důležitosti zdravého životního prostředí jako základní hodnoty nevyčíslitelné penězi. Se svobodou neoddělitelně souvisí i zodpovědnost k tomu, co nám bylo svěřeno a co předáme svým dětem.V České republice nyní působí více než 100 domácích i zahraničních firem, které nabízí alespoň jeden nebo více výrobků nebo služeb s ekoznačkou. Na 26 podniků je registrováno v programu EMAS, který umožňuje soukromým i veřejným organizacím neustále zlepšovat životní prostředí a zodpovědnost k ekologii. Dvě stovky obcí se zapojily do MA21 (akční plán pro města a obce mj. zaměřený na dopady lidských činností na životní prostředí).Pro mnohé firmy a obce dnes znamená pozitivní přístup k životnímu prostředí společenskou prestiž, patří k dobrému tónu. Obrovské množství firem dnes na pracovišti nabízí třídění různých druhů odpadu, v rámci teambuildingu realizuje pracovní či charitativní akce přímo v ekocentrech či spolupracuje s neziskovými organizacemi v oblasti ekologie.Existuje navíc řada iniciativ podporovaných ministerstvem životního prostředí, jako jsou např. dobrovolné dohody s podniky v oblasti snižování emisí, certifikace EMAS, program ekoznačení pro firmy a jejich služby ad., které jsou výhodné pro firmy nebo instituce i pro ochranu životního prostředí. Na podporu těch nejvýznamnějších máme finanční nástroje.Věřím, že na stránkách projektu Ekologické Česko najdete inspirativní projekty, které dokážou, jak dnes naše společnost vnímá vlastní zodpovědnost vůči prostředí, v kterém žijeme.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Ochrana přírody je nejen etická, ale i racionální volba

    Ředitel největší české neziskové organizace Šimon Pánek má k ekologii vztah už od svého mládí, kdy v osmdesátých letech působil v hnutí Brontosaurus. Jak se trvale udržitelné strategie zavádějí do míst, která byla zničena válkami nebo živelnými katastrofami?Jako mladý jste působil v ekologickém hnutí Brontosaurus. Jaký je váš vztah k životnímu prostředí dnes?Ekologické chování a zodpovědný přístup k přírodě dodnes považuji za zásadní. Například stabilita ekosystémů nebo klimatické změny jsou nevratné procesy, které se vyvíjely miliony let a které se nedají postavit, zbourat a zase postavit. Nejde zdaleka jen o přírodní diverzitu, na níž bychom měli nahlížet z etického hlediska – my ty druhy nevytváříme, takže bychom neměli mít ani právo je ničit. Ochrana přírody je ale vlastně i racionální rozhodnutí. V krajině, která je zdravá, krásná a stabilní, se mnohem lépe žije. Přírodu mám samozřejmě rád i jako prostor pro relaxaci a dá se říci, že nejlépe si odpočinu v horách s batohem na zádech.Během dvaceti let činnosti v naší organizaci jsem viděl války, živelné katastrofy, chudobu a velmi tvrdé režimy, což trochu relativizuje mou dřívější koncentraci na ekologické problémy. Uvědomil jsem si, že jsou ve světě i podstatněší problémy, byť s životním prostředím často souvisejí. Dnes mi hodně vyostřené aktivistické akce nejsou příliš sympatické, což asi souvisí s tím, že jsem možná s postupujícím časem smířlivější a racionálnější. To ale neznamená, že bych neměl jasné názory na to, jak bychom se měli chovat k omezeným přírodním zdrojům, které máme k dispozici.Věnuje Člověk v tísni ochraně životního prostředí na našem území?Člověk v tísni se v současnosti v České republice ekologii věnuje jen okrajově. Ekologických organizací u nás působí dost a jsou velmi dobré. Na téma životního prostředí se ale zaměřujeme například ve vzdělávacích programech pro školy nebo na festivalu Jeden svět. Tam je to pro nás jedno z hlavních témat vedle sociálního vyloučení nebo základních lidských práv a svobod.Jakou roli hraje ekologie v zahraničních projektech?Ekologie v souvislosti s udržitelným hospodařením s přírodními zdroji souvisí se značnou částí naší práce. Samozřejmě ne v extrémních podmínkách válečných zón, ale třeba v případě obnovy vesnic a zdrojů obživy po živelných katastrofách. Například po tajfunu na Filipínách, po zemětřesení v Nepálu, nebo po velkých vlnách sucha v Africe. Tam chápeme pohled trvale udržitelného přístupu k přírodě a využívání přírodních zdrojů jako zásadní faktor, protože chceme, aby ta místa po našem odchodu zůstala udržitelná. To se netýká úplně první fáze krizové pomoci, kdy rozdáváme suroviny. Na místě se ale snažíme setrvat, pracovat na jeho obnově a podporovat místní rozvoj. Není to práce na pár měsíců, ale třeba na dva roky. Tehdy začne být aktuální otázka výběru plodin, jejich náročnosti na vodu, stability půdy, ekosystému nebo třeba vodních zdrojů.S udržitelností jsou přímo spojené rozvojové projekty. Například na Filipínách, kde byla většina lidí závislá na výrobcích souvisejících s kokosovými palmami, které z drtivé většiny přelámal tajfun. Než dorostou nové palmy, což trvá deset až patnáct let, hledají se alternativy: malé farmy se zeleninou, chování drůbeže nebo rukodělná výroba.Jakým způsobem zavádíte udržitelné hospodaření do zemí, v nichž působíte?V Kambodži jsme během pěti let postavili stovky domácích bioplynáren, které rodinám získávají energii z biologického odpadu a z exkrementů domácích zvířat. Energie vzniklá z plynu stačí na svícení a vaření, což výrazně šetří práci i tamní lesy. Experimentujeme také se zaváděním solárních panelů v odlehlých oblastech, organizujeme školení, pomáháme s certifikací kvality panelů. V obou případech platí, že rodiny sice využívají dotace, ale výraznou část si kupují z vlastních peněz, přičemž investované peníze se jim relativně rychle vrátí. Především ale jde o zavedení tohoto trvale udržitelného systému k životu.Dá se říci, že se věnujete i péči o krajinu?Například v Afghánistánu obnovujeme původní sady a lesy na severu země, která byla odlesněna a zdevastována během uplynulých pětadvaceti let válek. Nejde jen o to, že stromy obyvatelům zajistí dřevo nebo ovoce, ale zároveň zabraňují erozi a zadržují vzácnou vodu. Postupem času pak také samozřejmě začínají místním obyvatelům vydělávat. V místech, kde jsou vesnice ohroženy sesuvy půdy, budujeme vrstevnicové příkopy, které odvádějí vodu do bezpečných míst a zároveň v nich voda nějakou dobu zůstává. Podobné aktivity děláme i v Etiopii, kde se jedná především o zalesňování komunitních území, jejichž půda je zničena pastvou. Krajina se stabilizuje překvapivě rychle a během několika let se svahy znovu zazelenají.Jak velké plochy jste zalesnili?Zatím jsou to jen desítky hektarů. Máme ale zkušenosti s tím, že když místní obyvatelé vidí, co jejich sousedi dělají, sami začínají sady a lesy vysazovat. Taková obnova ale trvá dlouho. Aby naše práce měla dopad na krajinu v rámci jednoho nebo více okresů a abychom přesvědčili místní obyvatele, že má tato práce smysl, že stromy opravdu vyrostou a že z nich budou mít užitek, musíme na místě zůstat a pět až deset let.Je česká společnost ochotná tyto projekty podporovat?Společnost podporuje spíše okamžitou humanitární pomoc nebo jednoduché dárcovské programy. Enviromentální projekty je složitější vysvětlit a jsou spíš investice pro institucionální podporu, pro vlády a mezinárodní organizace. Ale myslím, že se to vysvětlit dá – ze státního rozpočtu máme 12 % , 10 % z privátních zdrojů a zbytek do našeho rozpočtu proudí z ciziny od velkých světových donorů.A jak přispívají české firmy?Ty na podobné projekty moc nepřispívají. Tu a tam ano, ale je pravda, že my je o to ani moc neprosíme, protože myslíme, že české firmy by měly podporovat místní projekty, které je samozřejmě také třeba řešit. U nás se navíc řeší trochu jiné věci, které nejsou tolik finančně náročné. Když chcete obnovit zalesnění celého údolí, tak to stojí statisíce euro a to jsou pro české firmy příliš velké částky. Pro nás je mnohem důležitější, aby nám české firmy pomáhaly s tím, čemu se věnujeme v České republice.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Mokřady jsou zdravím krajiny. Necháme je zmizet?

    Krajina prochází v posledních letech extrémními výkyvy. Můžeme si za to sami? Těžko lze přesně říci, do jaké míry jsou lidé vinni změnou globálního klimatu. Za otřesy mikroklimatu však mohou určitě. Velkou měrou právě proto, že úplně rozvrátili krajinný vodní režim.Pomoci udržet vodu a na ní vázaný život v naší krajině může každý. Stačí, když se zapojí do akce Naše mokřady, kterou zaštiťuje Český svaz ochránců přírody.Vše začalo masovým odvodňováním krajiny, napřimováním toků (a tím zrychlováním průtoku). Odtok vody urychlila i změna skladby našich lesů; z povrchu pokrytého jehličím odteče voda rychleji než z vrstvy tlejícího listí. Následuje stále se rozšiřující zástavba, zpevněné povrchy a beton, odkud dešti nezbývá než rychle zmizet v kanalizaci. Korunu tomuto dílu dodali zemědělci, kteří svojí moderní supertěžkou mechanizací a bezorebním hospodařením prakticky vyhladili veškerou zvrásněnost, jíž by se voda mohla vsakovat (a která je důležitá třeba i pro žížaly a další půdní organismy). Voda tak po deštích stojí na orné, ale udusané a dávno neorané půdě a rychle se vypařuje.Na co zákon nestačíZa posledních 60 let zmizelo z území republiky 950 000 ha mokřadů. Celková délka vodních toků se z původních 76 000 km zkrátila o třetinu, 21 000 km toků je uzavřeno do regulovaných, betonových břehů a přibližně čtvrtina zemědělských půd je stále odvodňována trubkovou drenáží. Jak se z krajiny ztrácí voda, stejně rychle s ní mizí i zvířata a rostliny. Prostředí, odkud voda nikam nepospíchá, nazýváme mokřadem. Velké mokřady jsou dnes chráněné mezinárodní smlouvou (Ramsarská smlouva) i národní legislativou (zákon na ochranu přírody a krajiny). Jenže v krajině zůstávají stovky malých, nenápadných mokřádků, o kterých se moc neví. Jejich ochrana je pak velmi komplikovaná. Močály, prameniště, rašeliniště, podmáčené louky, jezírka, ale třeba i zamokřená dna bývalých rybníků či trvalé louže v polích dohromady zadrží mnohem více vody než třeba tolik diskutované přehradní nádrže. Fungují jako houba: vstřebají obrovské množství vody a tu pak pomalu vypouštějí. To po okraj naplněná přehrada nedokáže. Kromě toho jsou posledním domovem řady vzácných rostlin, obojživelníků, ptáků…Akce Naše mokřady je pro každéhoPomoci udržet vodu a na ní vázaný život v naší krajině může každý. Stačí, když se zapojí do akce Naše mokřady, kterou zaštiťuje Český svaz ochránců přírody. Na webu www.nasemokrady.cz jsou další podrobnosti včetně mapy všech dosud nalezených mokřadů. Není-li na ní ten váš, můžete ho tam jednoduchým způsobem doplnit. Ochránci přírody ho pak prozkoumají a pokusí se zajistit jeho ochranu. Některé mokřady mohou dokonce z darů veřejné sbírky www.mistoproprirodu.cz  i vykoupit.HEINEKEN získal cenu Environmentální projekt roku za kampaň Naše Mokřady a patří mu Zlatý certifikát – nejvyšší ocenění za Odpovědný reporting CSR aktivit.Informace: Český svaz ochránců přírody je našim největším spolkem zabývajícím se praktickou ochranou přírody a environmentálním působením na veřejnost. Sdružuje odborníky i laiky. Je otevřený každému, kdo má rád přírodu a chce pro ni něco udělat.Kontakt: ČSOP, Michelská 5, Praha 4, 140 00, info@csop.cz, www.csop.cz

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • Ochrana životního prostředí a osudy žen v rozvojových zemích spolu velmi úzce souvisí

    S hlavními cíli Podpůrného programu Ženy a životní prostředí nás seznámila Country manažerka firmy Rajapack Gabriela Fabiánová.Co je projekt Ženy a životní prostředí? Představte nám ho blíže.Podpůrný program Ženy a životní prostředí byl založen pro zlepšení podmínek žen, které se staly oběťmi násilí, nespravedlnosti nebo chudoby, a díky tomu tento program také přispívá ke snížení ekologického zatížení, které mohou ovlivnit  svou každodenní prací právě ženy. Ochrana životního prostředí a osudy žen v rozvojových zemích spolu totiž velmi úzce souvisí .Proč se projekt zaměřuje jen na ženy?Právě ženy tvoří téměř polovinu pracovníků v zemědělství v rozvojových zemích a nejvíce tak mohou ovlivnit stávající problematickou zemědělskou praxi. Ženy majípři své práci ve srovnání s muži omezený přístup k technologiím i prostředkům, a jsou tak daleko více závislé na přírodních zdrojích, které se v důsledku klimatických změn radikálně vyčerpávají.Jak souvisí život ženy s ochranou životního prostředí?Následkem klimatických změn, sucha a přívalových dešťů je snižování kvality půd. V důsledku používání chemických hnojiv, pesticidů či vypalování dochází k půdní degradaci, která negativně ovlivňuje sklizeň a vede ke snížování zisků zemědělců. Na základě toho dochází ke kácení dalších lesních dřevin pro zachování stávajících příjmů, které jsou nutné pro obživu rodin zemědělců. Při každodenních činnostech v domácnostech dochází také z důvodu absence vhodných prostředků (jako jsou např. kamna atd.) k nadměrné spotřebě palivového dřeva, což má vliv na odlesňování lesů a lesních porostů. Cílem projektů je školení a zprostředkování zemědělských metod pro zvýšení úrodnosti půd a zemědělské produkce, které získají na ziskovosti, dále podpora zalesňování a nárůstu příjmů z polí, které jsou obhospodařovány ženami.Hovoříme zde o tzv. ekofeminizmu. Toto hnutí hovoří (zjednodušeně řečeno) o tom, že moderní civilizace vykořisťuje ženu a zároveň i přírodu. V čem podle vás toto vykořisťování spočívá?Tlak na zvyšování ziskovosti v zemědělství v rozvojových zemích na úkor životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje současných i budoucích generací, klimatické změny či používáníneregistrovaných chemických prostředků – to vše radikálně ovlivňuje nejčastější pracovní sílu v zemědělství, kterou jsou právě ženy.A jsou to tedy právě ženy, které jako první pociťují dopady znehodnocování přírodních zdrojů.Které projekty budou z programu podpořeny?V rámci tohoto programu bude podpořeno pět solidárních a zároveň ekologických projektů. Prvním projektem je školení zemědělkyň k zachování životního prostředí a zalesňování v Togo v západní Africe, kde z důvodu snižování kvality půd z vlivu zemedělství masivně mizí lesní plochy. Cílem je vysazení 12 hektarů polí, kde budou aplikovány ekologické zemědělské postupy a až 80% zvýšení sklizně zeleniny. Druhý projekt na Kubě si klade za cíl vzdělávání chovatelkyň skotu s ohledem na změny klimatu pěstováním odolných rostlinných druhů a zvýšení produkce masa a mléka a až o 15% nárůst zisku. Další projekt je zaměřen na snížení spotřeby dřeva při domácích pracech a každodenních činnostech žen na Barmě díky poskytnutí modernějších topných prostředků, díky čemu by mělo dojít až o 30% snížení spotřeby palivových dřevin. Dále jsou tu projekty pro podporu žen v rozvoji zemědělství a zlepšení stávajících zemědělských postupů v Mosambiku čiochrana biologické rozmanitosti a využívání odolných ekologických osiv v Indii.Jak může veřejnost program podpořit?Skupina RAJA a její mateřské společnosti RAJAPACK v 15 zemích Evropy se účastní tohoto programu prostřednictvím svých produktů, kterými jsou ekologickéobaly. Z každého prodaného balení pěti obalů jako jsou poštovní krabice RAJAPOST, kartonové obálky Suprawell light, balicí papír RAJAKRAFT, papírové pásky RAJATAPE či papírové tašky RAJASHOP bude darováno těmto projektům 30 Kč nebo 60 Kč (dle typu produktu). Stačí tedy koupit jeden z výše uvedenených produktů a automaticky dojde k přičtení příslušného peněžního daru na konto programu. Aktuální výše daru k dnešnímu dni již přesahuje 10.000.000 Kč. Program bude ukončen dne 29.02.2016 a dne 08.03.2016 při příležitosti Mezinárodního dne žen dojde k předání peněžního daru organizacím, které jednotlivé charitatvní projekty zastřešují.

    14.únor 2020 - Napsal: Redakce

  • O ekologii

    Ekologie, spojení výše uvedených řeckých slov původně označovalo biologickou vědu zkoumající souvislosti mezi organismy navzájem a jejich prostředím. Zkoumá tedy to, jak organismy ovlivňují své okolí a naopak. Byť se rozsah oblastí použití tohoto slova v posledním desetiletí podstatně rozšířil, v zásadě se jedná stále o totéž - koexistenci organismů (především člověka) s prostředím.Současné použití – zejména ve zjednodušené mediální realitě – slova ekologie odkazuje daleko více, než k uvedené vědě, k problematice životního prostředí a jeho ochrany, tedy k tzv. environmentalismu (z ang. environment – prostředí, životní prostředí), tedy dopadu života člověka a celé společnosti na jeho okolí. Hnutí environmentalismu začalo vznikat v poválečných letech v západní Evopě a USA v souvislosti s nastalými problémy způsobenými rostoucí průmyslovou výrobou. Rozpětí environmentalismu sahalo od myšlenkových proudů absolutně nadřazujících potřeby přírody nad život člověka až po tzv. mělký environmentalismus, jehož cílem bylo prosté udržování znečištění na úrovni dané doby. Environmentalismus byl a nadále je myšlenkovým proudem, ideologií v dobrém slova smyslu.Dnes ve svých snahách o "ekologičnost" opouštíme vratkou plochu ideologií a hledáme praktické návody pro šetrný život. Co tedy může znamenat žít ekologicky? Z výše uvedené definice pojmu žít ekologicky znamená: žít ve vztazích s okolním prostředím a s dalšími organismy. Otázkou ale je, jak mohou lidé žít ve vztazích s okolním prostředím a dalšími organismy tak, aby ani jedna strana netrpěla zbytečně kvůli negativním důsledkům života strany druhé. Z hlediska definiční jednoznačnosti by pojem ekologického života měl být spíše nahrazen pojmem udržitelného života. Neboť právě to je cílem snahy o „ekologické“ žití. Provozovat každodenní aktivity tak, aby byly dlouhodobě (či trvale) udržitelné, tedy aby jejich negativní důsledky nebyly přesouvány buď v čase či prostoru. To znamená, abychom negativní dopady našeho života nepřesouvali na bedra budoucích generací či méně šťastných obyvatel této planety.K tomuto cíli existuje celá řada různých cest a široká škála často protichůdných informací o tom co ,,ekologické"/udržitelné je či není. Základem snah o tento způsob života je posouzení toho, nakolik může mít každá daná aktivita jednotlivce negativní vliv na ekonomické, sociální a environmentální podmínky pro okolní život. Každá naše činnost by tak měla být vykonávána s ohledem na tento triumvirát, a to na lokální, regionální, ale i globální úrovni. Základem je převzít osobní, ale i skupinovou odpovědnost za stav světa prostřednictvím promýšlení jak každodenních rutinních aktivit, tak dlouhodobých rozhodnutí v politicko-společenských oblastech.A právě této problematice by se měl věnovat tento web. Měl by nabízet informace, zkušenosti, praktické ukázky a diskuze těch, jejichž snahou je vést život s ohledem na své okolí na všech úrovních. Měl by být místem zveřejňování, střetávání, ale též synergie názorů, které nám usnadní orientaci v tom, co udržitelné je či není nebo co za udržitelné považují ostatní.

    22.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová

  • Nedrahá a nápomocná ekologie v zahradě a v podnikatelské činnosti

    Dbalost o ekologie je něco, o co určitě stojí to za to, vzít v úvahu zároveň v bytě a v průběhu práce. Ikdyž se to nezdá ekologie může být dnes velmi levná, nápomocná a přinášet mnoho kladů. Stáčí občas jedině koupit v praktické zařízení, které pomůže v obdržení materiálů průmyslových buď zemědělských. Díky dbalosti o životní prostředí je možné na příklad obdržet luxusní hnojivo buď bionaftu.Současně docela pozoruhodné účinky jsou dosažitelné díky soběstačnosti (určitě jedině v jakési úrovni), jež dává zároveň soukromým osobám a podnikatelům nějakou dózu ekonomické nezávislosti. Nádrže na hnojivo jsou často hodnocené u chalup a v podobných místech, kde jednotlivé osoby můžou se starat o krásnou zahradu buď pole- www.kingspanenviro.com. Omezují odstraňovaní odpadů, které občas může stát moc peněz. Díky nádržím obvyklé organické odpádky v průběhu jakési doby se stanou hnojivém, které tehdy může být použité k sazení nádherných květin, dekorativních stromů buď prostě obilí a zeleniny. Současně stojí to za to, pamatovat, že takové domácí hnojivo je lepší než průmyslová umělá hnojiva, před kterými odborníci varují, že jsou občas dokonce škodná ekologicky. Dokonalé nádrže na hnojivo se charakterizují vysokou odolnosti a dobrou objemnosti, díky které jejích používaní je jednoduché a pohodlné.Source: http://kingspanenviro.de/Ostatní možná používaní bioodpádků, třeba mrtvých rostlin nebo zbytku jídla je bionafta. Toho výroba vyžaduje již trochu více námahy než hnojivo, ale občas je dobře investovat v takový materiál. Na takovou bionaftu je nyní velký zájem zákazníků kvůli klesající dostupnosti obyčejné nafty, a proto když podnikatel má takovou možnost, samostátná výroba s skladování bionafty bude rozhodně nejlepším nápadem. Zobrazit více: www.kingspanenviro.com/cz/details/biotank-skladov%C3%A1n%C3%AD-biopaliv O možnostech takového zdroju elektřiny nejlíp si přesvědčit vlastnoručně nebo přečíst názory expertů, které jsou nejednou dosažitelné na webových stránkách. Tam je možné také nalézt praktické nápovědy, díky nimž dodateční výroba hnojiva a bionafty činí, že všechno bude fungovat dobře. V České republice je dostupný velký počet dokonalých a novodobých příslušenství, které skvělé pomůže v takovém provedení hospodářské činnosti, která je šetrná pro životní soustředí. 

    22.březen 2020 - Napsal: Simona Chvátilová