Vybité baterie, autobaterie, prošlé a zbylé léky řadíme mezi nebezpečný odpad, a proto nepatří do nádob a kontejnerů se směsným komunálním odpadem. Lze je odnést nejen do sběrného dvora, ale nádoby na vyhození baterií najdete například v prodejnách Albert, Billa, Diskont Plus, Globus, Hypernova,, Kaufland, Penny Market, Tesco, v obchodech Bauhaus, Baumax, OBI, DM-drogerie, ale také v železářstvích, hodinářstvích, elektroprodejnách a školách. Autobaterie můžete třeba nechat v nejbližším autoservisu. Zbytky barev, ředidel nebo motorových olejů nepatří do výlevky, kanalizace nebo směsného odpadu, ale do sběrného dvora nebo speciálních pojízdných sběren.

Narůstající množství odpadů dnes představuje vážný celosvětový problém. Jednou z možností, jak jej řešit, je recyklace. Jejím výsledkem může být výroba nových materiálů s širokou škálou použití. Nastrouhaný plastový odpad se roztaví a pod vysokým tlakem lisuje. Z výlisků lze postavit plot, vydláždit si jimi zahrádku, postavit protihlukovou bariéru k silnici nebo stání pro koně. Recyklace spočívá v celé sérii procesů, na jejichž počátku je třídění odpadů a na konci prodej zcela nového výrobku, který byl původně odpadem. Recyklace odpadů tedy má hned několik pozitivních důsledků. Vedle omezení skládek je to především úspora primárních surovin. Energetický audit například prokázal, že při výrobě recyklovaných polymerních desek, jež se využívají ve stavebnictví, se spotřebuje jen 50 až 70 procent množství energie spotřebovaného při výrobě z nových surovin. Nadto vzniká originální produkt, který zaujal designéry a může být využit při výrobě designového nábytku a ozvláštnit návrhy interiérů.

Máme co dohánět

Každý Čech po sobě zanechá ročně asi dvě stě dvacet kilogramů smetí zahrabaného na skládce, devětatřicet kilogramů odpadu prožene komínem spalovny. V Česku skončí téměř devadesát procent odpadu po prvním použití, zato ve starých členských státech Evropské unie se daří oživit v průměru asi třetinu odpadků. Ve vzorných zemích – Německu a Rakousku – dokonce polovinu. Tam je však tradice třídění o několik desítek let delší než u nás. Němci dokonce začali na základě přísných vyhlášek třídit využitelné suroviny z odpadků už za druhé světové války. Podle smělých vládních předsevzetí by Česko mělo v roce 2010 znovu využívat polovinu svých zbytků. Zajímavé je, že PET je v tuzemsku nejoblíbenější z odpadků, nejspíš pro celou škálu využití. Co nezpracují tuzemští výrobci, ochotně odkoupí zájemci z Asie, podle odhadů se asi polovina českého PETu exportuje. Jen v Česku se ročně vyrobí tolik PET lahví, že by zaplnily pražské Václavské náměstí o rozloze 45 tisíc metrů čtverečních do výše 218 metrů.